Ebersův lékařský papyrus vydalo nakladatelství Academia.
Z díla například vyčteme, že staří Egypťané trpěli stejnými zdravotními obtížemi jako dnes my a někdy je také podobně léčili. „Ebersův papyrus pochází z doby před 3 500 lety a prokazuje spolu s dalšími lékařskými papyry vysokou úroveň egyptské medicíny. Však také staroegyptské lékařské znalosti postupně převzaly medicíny řecká, římská, židovská, byzantská a arabská, jež vyústily v lékařství evropské,“ vysvětloval loni profesor Vachala pro jeden z dílů seriálu MF DNES ke století české egyptologie. Tehdy svůj stěžejní překlad dokončoval. Jeho vydání se bohužel nedožil.
Ebersův téměř dvacetimetrový svitek je vůbec nejdelším dochovaným lékařským papyrem a patří k nejvýznamnějším památkám staroegyptského písemnictví. Zaznamenává 877 případů chirurgických, interních, močových, kožních, zubních či očních a ušních, popisuje ale také, jak na uštknutí jedovatými hady, popáleniny nebo třeba obtížný hmyz. Speciální recepty jsou určené pro ženy a děti. A v souladu s tím, jak staří Egypťané léčili s pomocí magických postupů, jsou součástí receptů i kouzelná říkání.
„Staroegyptského člověka přibližuje opravdu jako člověka, tedy jako někoho, kdo měl své problémy, touhy, fyzická omezení a potíže, kterými trpíme i my dnes. To staroegyptskou kulturu trochu zlidšťuje a oprošťuje od ideálu, který si lidé často mohou vytvářet třeba podle filmů. Ale běžnou každodennost prožívá každý z nás v jakémkoli období dějin, ať už je z bohatší, či chudší kolébky. Zdraví řešíme všichni, je to jedna z nejdůležitějších věcí v našem životě,“ říká Hana Vymazalová a připomíná, že staroegyptské lékařství proslulo po celém starověkém světě.
Egyptští lékaři byli žádaní i na zahraničních královských dvorech. „Tak jako jiné vědní obory, například matematika či astronomie, i lékařství má své kořeny v Egyptě,“ dodává.
„V posledních letech se nám v Abúsíru povedlo objevit několik významných hrobek nejvyšších lékařů země v době stavitelů pyramid, kteří žili ve 25. a 24. století před Kristem. Profesor Vachala se egyptským lékařstvím zabýval celý život, takže si myslím, že vydání Ebersova papyru je vyvrcholením jeho vědecké práce. Bohužel se ho nedožil, ale jsem rád, že jeho jméno žije dál v jeho práci,“ uzavírá ředitel archeologických výzkumů v Egyptě Miroslav Bárta.
„V posledních letech se nám v Abúsíru povedlo objevit několik významných hrobek nejvyšších lékařů země v době stavitelů pyramid, kteří žili ve 25. a 24. století před Kristem. Profesor Vachala se egyptským lékařstvím zabýval celý život, takže si myslím, že vydání Ebersova papyru je vyvrcholením jeho vědecké práce. Bohužel se ho nedožil, ale jsem rád, že jeho jméno žije dál v jeho práci,“ uzavírá ředitel archeologických výzkumů v Egyptě Miroslav Bárta.
iDNES Premium
COOLna 
Napsat komentář