COOLna

Na jaře roku 1800 Napoleon Bonaparte se svými vojsky vtrhl přes alpské průsmyky do Itálie, aby se dostal do týlu rakouské armády. V ní tehdy bojoval o velké množství Čechů a i velitelský sbor byl složen z řady krajanů. František Ferdinand Kinský, Karel Bedřich Schwarzenberg…

U severoitalské vesnice Marengo se 14. června obě armády střetly. Rakouský útok řídil generálův pobočník Antonín Zach, kterému generál Michael von Melas předal velení. Před bitvou si šel odpočinout, protože ho trápila dna. Jenže situace na válečných polích se mění každým okamžikem.

Poblíž bojiště se objevila francouzská jízda Antoina Charlese Desaixe. Byl to jeden ze záložních Napoleonových útvarů, který zbloudil kdesi v piemontských lučinách. Když Desaix zdáli zaslechl zvuky výstřelů, rozjel se tím směrem. Spatřil prchající spolubojovníky, za kterými pochodovala parádemarš pějící nepřátelská armáda.

Desaix se svými muži okamžitě zaútočil. Pro ustupující Francouze to byl signál, aby obrátili a úprk změnili v útok. Napoleon tak díky zázračnému příchodu posil zvítězil. Nečekaným vítězstvím u Marenga úspěšně vykročil k císařskému titulu, aby na další desetiletí proměnil Evropu v krvavé bitevní pole.

Rakouský generál von Melas musel po bitvě přijmout porážku. Jenže jaké by bylo vítězství bez hostiny? Napoleonův kuchař vyslal své pomocníky, aby z válkou zničeného kraje přinesli cokoli, na co narazí.

Sehnali starou vypelichanou slepici a kus plesnivého chleba. V potoce, kterým ještě tekla krev vojáků, ulovili pár raků. Kuchař k tomu přidal další nalezené pochutiny, splácal hrůzný recept ve stylu „co vyplundrovaný dům dal“. Ten pokrm se dnes podává v luxusních restauracích. Slavné kuře Marengo je restované rozčtvrcené kuře v omáčce z rajčat, račího masa, žampionů, oliv, česneku, bílého vína a koňaku. Servíruje se s rozpečenou bagetou.

magazín Víkend