Mayer Amschel Rothschild založil ve Frankfurtu nad Mohanem na konci 18. století banku, která se dokázala perfektně zorientovat v neklidných dobách Francouzské revoluce a napoleonských válek. Jeho synové vybudovali pobočky ve městech, kde se tehdy psaly dějiny – v Londýně, Paříži, Neapoli a ve Vídni. A po skončení válek dokázali nemožné – pomohli stabilizovat katastrofální situaci podunajské monarchie, za což jim císař František udělil titul barona.
V čele vídeňské pobočky stanul Salomon Mayer Rothschild, který kromě banky postupně vybudoval velké průmyslové impérium. Jeho jméno je spojeno s výstavbou železnice z Vídně na sever přes Přerov do Krakova, ale také s ostravsko-karvinskými doly nebo vítkovickými železárnami.
Vydělané peníze ukládal do nákupu nemovitostí, třeba slezských panství Bohumín, Hlučín nebo Šilheřovice. Tamní zámek se stal dokonce jedním ze sídel rodu. Proslavila je i jejich umělecká sbírka. Byli stejně dobrými sběrateli umění jako podnikateli, zakladateli a přispěvateli charitativních projektů či uměleckými mecenáši.
Od počátku 20. století vládli rodinnému impériu bratři Louis Nathaniel a Alphons, pravnuci zakladatele. Schopní podnikatelé dokázali zvládnout rozpad rakouského císařství, poválečnou inflaci, československou reformu.
Rothschildové před druhou světovou válkou stále drželi rozsáhlé majetky ve Slezsku. Přestože Louis patřil mezi dobře informované, anšlus Rakouska ho zaskočil. Podle historika Jana Županiče baron figuroval na předním místě osob, které byly po okupaci Rakouska zadrženy. Zatčen byl 13.března 1938 na vídeňském letišti.
Pro nacisty měl mimořádnou cenu. Zadržení použili k nátlaku na rodinu, aby na třetí říši převedla svůj majetek po celém světě, včetně banky a rozsáhlých statků v Evropě i zámoří. V jednom z rodinných vídeňských paláců se usadilo gestapo, z jiného se pod hlavičkou Ústředny pro židovské vystěhovalectví organizovala likvidace středoevropských Židů.
Ve vězení Louis strávil rok. Nacisté měli zájem získat i rothschildovský ocelářsko-uhelný komplex ve Vítkovicích. Ten ale Louis stihl převést na londýnské příbuzné, a protože nacisté nebyli ještě připraveni na přímou konfrontaci s Brity, byly cenou za Vítkovice dva miliony liber a svoboda pro barona.
Nejdříve se železárny staly součástí Reichswerke Hermann Göring, po roce 1945 je zabraly československé úřady a opět přejmenovaly. Nově nesly jméno Klementa Gottwalda.
Rothschildové přišli i o zbylé majetky na severní Moravě a ve Slezsku, v roce 1939 je byli donuceni převést zdarma na německou říši. Louis strávil válku ve Spojených státech, po ní se rodině podařilo obnovit kontrolu nad nemovitostmi v Rakousku a po roce 1999 získala zpět i významnou část tamních uměleckých sbírek.
iDnes




Napsat komentář