Přesné příčiny úmrtí známe díky tomu, že Československo – v rámci loučení se se vším rakouským – spustilo revoluci také v epidemiologii. Málo podrobnou císařskou statistiku Čechoslováci nahradili, podobně jako v řadě dalších evropských zemí, propracovanější Mezinárodní klasifikací nemocí (MKN). U ní se na chvíli zastavíme: dnes, o sto let později, je totiž základem zdravotnické statistiky celé planety. Vedle úmrtnosti slouží také ke sledování nemocnosti, stejné kódy pro označení nemocí používá váš obvodní lékař.
MKN vznikla roku 1893 ve Francii a po úspěchu ve Spojených státech se počátkem 20. století vrátila do Evropy. Do té doby se systémy lišily nejen stát od státu, ale také město od města, takže statistika úmrtí často nebyla srovnatelná ani v rámci jedné země.
Autoři MKN navíc počítali s tím, že s rozvojem medicíny bude třeba klasifikaci aktualizovat – každých deset let proto měli v plánu zavést novou revizi s upraveným seznamem nemocí. V roce 1919, kdy statistiku zavádělo Československo, byla aktuální druhá revize, označovaná MKN-2.Příčiny úmrtí jsou v klasifikaci sdružené do nadřazených kapitol, například infekční nemoci nebo dopravní nehody. Přesné názvy diagnóz se mezi revizemi často mění, zanikají a vznikají, nebo přesunují mezi kapitolami – například diagnóza stáří se během 20. století přes stařeckou sešlost (s nebo bez zblbělosti starobní) obloukem vrátila k dnešní stáří – senilita. Oproti tomu kapitoly většinou zůstávají stabilní. Umožňují tak s opatrností srovnávat úmrtnost od roku 1919 dodnes.
Jan Boček, Kristína Zákopčanová, Jan Vlček a Veronyka Jelinek, Petr Kočí
COOLna 
Napsat komentář