COOLna

Známý francouzský milovník jídla Savarin popsal gastronomii jako znalost a porozumění všemu, co souvisí s jídlem a jeho přípravou, podáváním, ochutnáváním a hodnocením. Dnes se jí připisuje daleko větší význam než „jen“ pohostinství, kuchařské umění nebo labužnictví. Gastronomie totiž představuje neodmyslitelnou součást naší společnosti a přesahuje daleko za okraje talířů v restauracích.

Tvoří prostor pro sdílení, udržuje tradice, vzdělává a pomáhá, ale taky podporuje ekonomiku státu a zdraví planety. Gastronomie přináší lidem víc než jen dobré jídlo a pití.

Mezi nejdůležitější funkce gastronomie, které si v současné chvíli uvědomujeme víc než kdy dřív, patří socializace. „To, co nám schází, když se restaurace zavřou, není jen dobré jídlo a pití, ale taky sociální kontakt. Místo, kde se můžeme potkávat, slavit, nebo si jen tak popovídat a sdílet svoje životy. Tenhle přesah má gastronomie odjakživa, jen ho teď vnímáme intenzivněji,“ říká Filip Trčka, ombudsman hostů Ambiente.

Význam gastronomie roste taky proto, že se náš život zrychluje a stále víc se přenáší do virtuálního světa. Jenže online kontakt nikdy nenahradí čas strávený v reálném čase s reálnými lidmi. A podniky vždycky budou místem setkávání a vzájemné inspirace.

Jídlo navíc spojuje odlišné kultury a národy, bourá předsudky a buduje přátelské vztahy i spolupráci. Gastronomie tak dokáže minimalizovat nerovnost a podpořit integraci. Stačí se podívat na sociální podniky, ve kterých lidé různé pleti a s různým osudem nacházejí východisko ze složité životní situace a zároveň uznání.

V posledním roce zesílila diskuse o tom, jak klíčová je role pohostinství pro státní ekonomiku – jen v Česku zaměstnává asi čtvrt milionu obyvatel, nehledě na podporu turismu, který si většina cestovatelů nedovede představit bez gastronomických zážitků. To je taky jeden z důvodů, proč jsou některá města, jako třeba zmíněná Kodaň, turisticky tolik oblíbená.

Výstižně to popisuje Mauricio Lopéz, šéfkuchař bolívijské restaurace Gustu: „Gastronomie má v Bolívii obrovskou moc. Zatím nejsme tak známí jako Peru nebo Mexiko, ale restaurace mají na ekonomiku naší země velký vliv. Zatímco před pár lety se nejlepší podniky zaměřovaly na zahraniční produkty, dnes jsou hrdé na lokální suroviny a místní kuchyni, kterou vyhledávají turisté, ale čím dál častěji i místní. Gastronomie tak dává příležitost lokálním výrobcům a zemědělcům.“

Podniky se navíc začínají víc ohlížet na nejbližší okolí a chápou význam i přínos spolupráce. Budují komunity a významně se podílejí na rozvoji regionu, městských částí a na infrastruktuře města, přičemž zvyšují jeho mobilitu a atraktivitu.

Gastronomie patří mezi obory, které musí rychle reagovat na aktuální změny a trendy, ať už jde o stravování, ekologii, nebo způsob trávení volného času. Některé podniky navíc chápou jídlo i jako svého druhu politiku a přitahují k sobě hosty, kteří svojí návštěvou vyjadřují určitý životní postoj nebo názory na dění ve společnosti.

Jedním z hlavních přínosů gastronomie však zůstává udržování tradic. Podniky oprašují kulinární dědictví své země – národní jídla a zapomenuté odrůdy, regionální zvyky nebo kulturu stolování. Nabídka restaurací a celková úroveň gastronomie tvoří vizitku dané oblasti i kultury celé země.

Podporou farmářů a ekologického zemědělství nebo projektů na zlepšení půdy a zachování starých odrůd pomáhá gastronomie životnímu prostředí a motivuje k tomu i širokou veřejnost. Šéfkuchaři se přibližují hostům a sdílejí svoje know-how – vydávají kuchařky plné cenných informací o surovinách, chytrém nakupování a způsobech, jak méně plýtvat potravinami, propagují malé dodavatele a vysvětlují hostům rozdíly v kvalitě.

„V posledních patnácti letech se o gastronomii začalo víc mluvit a psát. Spousta lidí ji má za koníček, cestuje za jídlem a vnímá šéfkuchaře jako celebrity. Restaurace tak můžou ovlivňovat veřejné mínění a šířit osvětu v médiích i mezi hosty. Mnoho lidí pak změní způsob stravování, nakupování, a hlavně uvažování.“

Jídlo a radost