COOLna

….dědictví času a kultury…


vědění

  • Kde pociťujeme lásku?

    Celkem 27 druhů lásky zmapovali a spojili s tělesnými prožitky finští vědci. Některé typy respondenti pociťovali na hrudi, jiné vnímali po celém těle. Psychologové a neurovědci se dosud zaměřovali jen na pochopení emocí či nervových signálů spojených s romantickou a rodičovskou láskou. Odborníkům proto chybí empirické poznatky o tom, jak jsou různé typy lásky prožívány Continue reading

  • Zkoumání nevědomostí a ignorance je věda.

    Věděli jste, že existuje věda, která se zabývá nevědomostí a snaží se přijít na to, co jsme zapomněli? Pojem agnotologie vznikl v roce 1995. Tehdy jej vytvořil historik vědy ze Stanfordovy univerzity Robert Proctor spolu se svým kolegou Lainem Bolanem. Tehdy ale byl význam agnotologie poněkud odlišný od toho současného. Agnotologii tito dva tehdy definovali Continue reading

  • Výuka vs. věda

    Výuka je pro mne důležitější. Ovlivňuji tím budoucnost. Věda je hra, zábava, radost, vzrušení, relax… ale v reálném čase, netvořím tím budoucnost. Mým nejužitečnějším počinem pro vzdělání, kromě samotné výuky, byla série krátkých filmů o bezobratlých, které jsou cíleně vytvořené pro základní školy. To oslovuje více lidí – žáků – nežli mé paleontologické články. Není Continue reading

  • Kočky předou na ‚autopilota‘.

    Předení koček je z biologického hlediska netypické, protože při něm tito malí tvorové vydávají nízkofrekvenční zvuky. Obvykle je vyluzují větší zvířata s delšími hlasivkami než jsou ty, které mají kočky domácí. Z anatomie je už delší dobu jasné, že za předením koček jsou hebké polštářky nacházející se v kočičích hlasivkách. Mezi vědci převládal názor, že Continue reading

  • Oblaka obsahují živé patogenní bakterie i geny antibiotické rezistence

    Antibiotická krize je v současnosti problémem skutečně palčivým, a je jí tak věnována značná pozornost. Kanadsko-francouzský tým vědců zjistil, že DNA nesoucí geny, které rezistenci kódují, mohou od jedné bakterie ke druhé urazit i velmi dlouhé vzdálenosti – cestují totiž v mračnech. Příspěvek pochází od vědců z Université Laval v Quebecu v Kanadě a Université Continue reading

  • Objevili další způsob, jak mozek řídí spánek

    V hledáčku řady výzkumníků studujících spánek je v posledních dvaceti letech molekula zvaná hypokretin. Nové studie stále ukazují jeho důležitost v procesu spánku, a především pak v jeho poruchách, jako je nadměrná či nedostatečná spavost. Nejnovější práce dánských vědců přišla s vysvětlením, jak naše tělo reguluje hladinu hypokretinu – pomocí mikro RNA. Studie dánských vědců Continue reading

  • vzácné organismy

    V průběhu prvohor lze pozorovat úbytek skupin živočichů žijících na dně, kteří mají schránku nebo krunýř vyztužený fosforečnanem vápenatým. Tento úbytek je vysvětlen tím, že fosforečnan vápenatý začal být od devonu více akumulován v tělech obratlovců (tj. různých skupin prvohorních ryb), protože jejich predace na jiných rybách snížila přínos fosforu na dno a k recyklaci Continue reading

  • Co „vykecá“ plankton?

    Znáte plankton? Takové to zelené cosi složené z různých drobných breberek? Na mořském potravním žebříčku je někde úplně dole. Přesto se dá říct, že na něm vše stojí. A možná i padá. Už skoro sto let se vědci plaví po světových oceánech, sbírají vzorky planktonu a monitorují ho. Hodně totiž řekne o stavu, v jakém Continue reading

  • Léčiva omezovat schopnost těla regulovat tělesnou teplotu.

    V dnešní době je výskyt chronických onemocnění poměrně hojně rozšířen stejně, jako léky používané pro jejich léčbu. Podle vědců však mohou tato léčiva omezovat schopnost těla regulovat tělesnou teplotu a udržovat ji v normálním rozmezí. Těla pacientů mají sníženou schopnost pocení či zvýšený průtok krve v kůži. Sesbírané výsledky a pozorování vedly vědce k apelu Continue reading

  • Ryby, rybičky

    Když vstaneme a jdeme provětrat své kosti na procházku, jednou z průvodních aktivit této bohulibé činnosti je i sledování povrchu pod námi, abychom se náhodou cestou nezrakvili. Jeden by řekl, že je toto chování přece běžné pro každého suchozemce. Nojo, ale ony to dělají i ryby. Při plavání se dívají dolů a sledují dno, díky Continue reading

krematorium