COOLna

….dědictví času a kultury…

klima

  • Vodní cyklus se zrychluje.

    Publikovaná měření ukazují, že současné vyšší teploty vedou k rychlejšímu vypařovaní vody (tzv. evapotranspiraci). Naopak se v průměru snižuje množství vody v řekách a v půdě. Studie publikovaná v prestižním recenzovaném žurnálu Nature se zaměřila na určení celosvětové míry tzv. evapotranspirace. To je jev, který se skládá z evaporace, tedy fyzikálního vypařování vody, a transpirace,… Continue reading

    , , ,

  • Lidstvo čelí neplodnosti

    Schopnost plodit děti klesá rychlejším tempem, než jakým postupuje globální oteplení.Americká epidemioložka Shanna Swanová z newyorské Icahn School of Medicine bije na poplach. „Po roce 2045 bude většina párů odkázána na umělé oplodnění, protože muži už budou bez spermií,“ varuje ve své knize Odpočet (Countdown) Swanová a upozorňuje, že plodnost klesá také u žen. Navíc… Continue reading

    ,
    , , , ,

  • Město chce dostat jednorázové plenky ze skládky, přispívá na látkové…

    Se zbytečným plněním popelnic jednorázovými plenami se snaží vypořádat Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Město se rozhodlo, že bude novopečeným rodičům přispívat na látkové pleny. Od srpna 2020 město místním rodičům nabízí slevový voucher v hodnotě 900 korun na zapůjčení sady látkových plen pro novorozence. Podmínkou je potvrzení o trvalém pobytu ve městě. „Kromě… Continue reading

    , , , , , , ,

  • environmentální žal

    Psychologické dopady klimatické změny lze rozdělit do tří oblastí. Přímé, což jsou například akutní nebo traumatické účinky změny prostředí a extrémních povětrnostních vlivů. Mezi nepřímé počítáme například emoční nápor založený na pozorování dopadů, obavy nebo nejistoty spjaté s budoucími riziky. Poslední skupinou jsou psychosociální jevy, kdy jde o nepříznivé sociální a komunitní dopady vysokých teplot,… Continue reading

    , , ,

  • Pod vodou?

    Světová média citovala výzkum, podle něhož od roku 1992 do roku 2017 přišly Grónsko a Antarktida dohromady o 6,4 bilionu tun ledu. Děsivé svědectví zaniklo v celosvětové virové panice. Na podzim 2007 vyšla v předním odborném časopise Science studie, podle které k tomu nedojde. Ukázalo se, že v druhohorách (asi před 91 miliony let) bylo… Continue reading

    , ,

  • Retrospektiva vývoje české krajiny

    Hoří borovice, bříza, trávy a smrk, ty mají nejblíž k roli pyrofilních dominant a jejich vegetace mívá znaky cyklické požárové sukcese. Až do středního holocénu hoří komplex lesostepí a borobřezové tajgy, stálým požárům pomáhají i lidé. Požáry jsou četné a stále se opakují, většinou nejsou zásadně ničivé. Ale v souboji pyrofytů se prosazuje další druh, výrazně nehořlavý dub. Ohnivzdorné doubravy chtějí celé to… Continue reading

    , , ,

  • klimatický žal (klimatická úzkost)

    Psychologické dopady klimatické změny lze rozdělit do tří oblastí. Přímé, což jsou například akutní nebo traumatické účinky změny prostředí a extrémních povětrnostních vlivů. Mezi nepřímé počítáme například emoční nápor založený na pozorování dopadů, obavy nebo nejistoty spjaté s budoucími riziky. Poslední skupinou jsou psychosociální jevy, kdy jde o nepříznivé sociální a komunitní dopady vysokých teplot,… Continue reading

    ,
    , , , ,

  • „zdrogovaný kapr“ na stůl

    S nedostatkem vody se k chovu ryb častěji využívají i nádrže napájené přečištěnou odpadní vodou. Ta projde čistírnou a přes dočišťovací nádrž (rybník) se dostane do produkčního rybníka. Taková voda je sice zbavená mechanických nečistot, stále v ní ale zůstává poměrně velké množství zbytků léčiv, případně drog. Tato farmaka (včetně psychofarmak) mohou výrazně ovlivňovat chování… Continue reading

    ,
    , , , , ,

  • Nedostatek oxidu uhličitého

    Na cestě od Adama Smithe k Jeffu Bezosovi se někde něco zadrhlo. Ekonomika, k jejímž určujícím rysům patří komoditizace a z ní plynoucí obrovské obraty a nizounké marže, je zřejmě zranitelnější, než jsme si donedávna mysleli. Tak například v době, kdy nejvulgárnějším slovem světa je „skleníkový plyn“, trpí britští potravinářští výrobci nedostatkem oxidu uhličitého, jinak… Continue reading

    , ,

  • „amorální“ nejbohatší

    Nejbohatší procento globální populace prý produkuje dvojnásobně více uhlíku než chudší polovina. Lidé, kteří se počítají k nejbohatší setině celosvětové populace, mají lví podíl na produkci skleníkových plynů. V období 1990 až 2015, tedy za 25 let, vyprodukovali dvojnásobné množství oxidu uhličitého, než naopak připadá na chudší polovina lidstva. Vypočítala to britská nezisková organizace Oxfam,… Continue reading

    , ,
    , , , , ,

a svět se točí… bezpečnost big data bydlení básně coronavirus diktáty doprava děti edukace ekologie energie historie internet jídlo klima knihy komunikace konzum koronavirus kultura lifehack lifestyle marketing pandemie partnerství peníze politika pozitivní práce právo psychologie psyché recepty Rusko sociální sítě sociální síť společnost vzdělání válečný konflikt Ruska na Ukrajině vědění zajímavosti zdraví Česko ženy

krematorium