COOLna

….dědictví času a kultury…


básně

  • Chci křičet

    Chci křičet jaký mám strach jak zoufalý jsem jak měním se v prach jak trápím se jak tápu sám jak zhola nic nezvládám Chci řvát a hodně z plných plic! „Co děje se?“ já řeknu: „Nic“ xabyssus Continue reading

  • Srovnávat člověka s druhým

    Srovnávat člověka s druhým, je holý nesmysl. Růžím také nevyčítáme, že nejsou kopretinami. xabissus Continue reading

  • Sen

    Ešte som v pavučine spánku hĺbavo ponorený v noci ako červotoč sa prevŕtavam ku dňu na chrbte s nošou snov a nevyplnených túžob zrazu je ráno Eduard Grečner Continue reading

  • Krize

    Trvalý růst se stal kánonem, nejzbožnějším zákonem. Vyrábět, vyrábět, vyrábět, konzumovat, konzumovat, konzumovat, více a levněji. Auto a televizi do každé rodiny, nejlépe dvě a třetí pro psa. Dokonale uměle vyvolané potřeby. Nemůžeš zastavit ani na chvíli. Tlak a stres stres a tlak. Pořád dokola. Musíš jít, musíš chtít, musíš o vše zápasit. Buď produktivní,… Continue reading

  • Návrat

    Když strom umírávíc než smutno je mi.Květ se zavíráschne a padá k zemi. Míza jako krev zasychá na kmeni.V propletence střev kořeny se mění. Jak ten strom já téžk žití sílu ztrácím.Ne, to není lež,do země se vracím. Radek František Bičan Continue reading

  • Chrám západní civilizace

    Hospoda je chrám západní civilizace a hospod(in)ský jeho představený – za úplatu roznáší Pivanáše a Rumas Maria. Vyzpovídáme se přátelům a v alkoholu hledáme rozhřešení. Cigaretový kouř nahrazuje kadidlo a jukebox slouží mši svatou (každý si zazpívá svou oblíbenou) . Při přípitku se pomodlíme: \“Alechuja!\“ A na konec.. Opilí mystickým zážitkem, do rána zapomeneme všechny… Continue reading

  • Celá zem v mlze…

    Celá zem v mlze propadla toulce: To chodí stromy po noční louce. To se daly na pochod hrozny s nazlátlým vínem, to z domu do domu putují hvězdy stínem, to řeky obracejí – plynou k prameni! A mě se chce spát, na tvém rameni. Marie Cvětajevová Continue reading

  • To už se stalo

    Někdy chceš přidat víc je ti něčeho málo a pak si řekneš NIC – to už se stalo někdo to napsal už někdo namaloval byly tu přede mnou proč bych to opakoval a pak ti přece jen tam v nitru to nedá když to chce z tebe ven a člověk pořád hledá jak zrelativnit i… Continue reading

  • Básně

    Na básničkách je mimo jiné zajímavé to, že můžete napsat tu sebeniternější, a stejně nikdy nebude jen o vás. Dokonce čím víc niterní bude, čím opravdověji a víc cele se do ní vložíte, tím pravděpodobněji bude mít obecnou platnost. Tím víc se mezi těmi, kdo vám prokáží tu náklonnost a přečtou si ji, najde těch,… Continue reading

  • Večer

    Jak ruka s kornoutem bílá vztáhla se před oči toužící po lásce, po kráse, od zítřků budoucnost přijímáš tajemných, se rtů jde modlitba, na srdci hřeje smích. Z kornoutu béřeš si, to a to vypadne, miluješ, hněváš se, jak ti kdy napadne. Jitra jdou s večery a roky s měsíci, myšlenky tratí se v záhadné… Continue reading

krematorium