COOLna

….dědictví času a kultury…


básně

  • Niečo už muselo prísť

    Niečo už muselo prísť, aby sme sa prestali hrýzť ☝🏻. Nákupy 🛒bezodné, v noci a aj vo dne. Lyžiarske zájazdy🎿, život len za jazdy. Koncerty, eventy, 🥂 kde si v tom celom Ty? Človek sa stráca, teraz to spláca. Bude to fuška, zohnať si rúška😷. A čo ťa podnieti? Percento obetí? Za múrmi dverí, žime… Continue reading

  • Mám rád

    Mám rád tvůj pohled bohovorný,když večer stojíš u knihovny,posloucháš moje třesky plesky a při tom v očích krotíš blesky. Mám rád tvůj úsměv neznatelný,shlížíš jak farář z kazatelny a já ti nedokážu ani nesplnit sebemenší přání. Mám rád vše, co je s tebou spjato,pro mě vždy budeš víc než zlato,co neztrácí svou ryzí cenu.Sotva kdy… Continue reading

  • Nic nového

    Hrst kamínků své odvahy vmetl člověk do tváře vesmíru svou šlépěj rozmarně otiskl měsíci do úsměvu Pak ulekl se vlastní smělosti a rychle pospíchal podrazit nohu příteli aby se ujistil že zákon přitažlivosti je dosud v platnosti. Inovace srdečního svalu aneb Šaškův oddechový čas Ivan Šeiner Continue reading

  • Nůše snů – a celá rozdrolená.

    Když jdeš tmou navzdory explozím,smíříš se s tím, že tě žádná změnanečiní šťastným. Vždyť nehrozí… Na srdci záplata z hedvábí.Hniloba hrne se skrz ni ven.Samet mě jemností nevábí.Spíš výkřik ze tmy a teskný sten… Neřeším bolest či hebkost strachu.Čekám jen, až shořím na popel.Holubí křídla se potácí v prachu.Pach smrti po větru zavoněl… Na koho… Continue reading

  • Princip vývoje

    Paprsek vyslaný sluncem prošel meziplanetárním prostorem ledabyle proťal zemskou atmosféru poněkud štítově proklouzl smogem soudobosti a je tady Člověče otevři oči dokořán a nech slunce vejít hluboko do nitra svého bytí Říkají básníci pro věky věkův i politici kupodivu ten souzvuk nebývá tak častý že slunce je dárcem života a život sluncem lidstva Člověče otevři… Continue reading

  • Odměna

    Každému z nás co jeho jest a také to co dávno není co neprodá a nepromění za lásku ani za bolest Jsi cestář sametových cest a svědek promeškané viny podivný hejkal z úžlabiny a musíš bez únavy nést touhu jak nebe propast hvězd nad palouky tvé domoviny Jan Skácel Continue reading

  • Rozcestí touhy

    Rok za rokem plyne a má láska slaví zrození.Vzpomínka se vine jako nitka z jisker v plameni.Pro sebe jsme žili měli stejné sny i naděje.každou hezkou chvíli tály ledy, kvetly závěje.Ani nevím kdy si naše touha našla rozcestí.Snad jen rozmar čísizměnil hezký osud v neštěstí.Když pak žila s jiným vše mi přišlo jako ruleta. Cítil… Continue reading

  • Včera, dnes a zítra

    Včera jsem zdolával skalnaté štíty,z vrcholů sledoval okolí.Každý můj krok míval punc stabilitya dneska šourám se o holi. Včera se úspěchy kupily samy, všude jsem potkával přátele.Bujaré večírky střídaly flámy a dneska nevstanu z postele. Včera mě konejšila dívčí péče,štěstí mi přálo i bez práce.Dnes se cpu léky, mám svalové křečea zítra čeká mě kremace.… Continue reading

  • Vánoce

    chci si tě rozbalit tak jako poprvé když jsem tě ještě zas tolik neznal už druhý Vánoce sháním ti dárky a ty jsi ten jedinej co jsem si nechal @zapiskyumelce Continue reading

  • Mozek uvázaný na uzel

    „Mozek uvázaný na uzel, když povolil, nastalo zděšení z radostí života.“ Jan Kameník Continue reading

krematorium