Visí dráty nad krajinoupouze marnost všechny vítáMěla tu být prosperitaNašli ale ženu jinou Jenom něčí konta kynou Světice? Jen děvka zbitáSvětem zase válka zmítáZablesklo se – před hodinou Zatímco jim vraždí děti tak si dala předsevzetíže je vlastně všechny spasí Chceme válku s lidskou tváří?Lepší svět se nevytváříNa chcípání jsou tu Masy Marek Řezanka Continue reading

Tohle takzvané století pokroku vidí lásku v rozkrokua štěstí v tom chtít stále víc abys před smrtí zjistil, že nemáš nic. Continue reading

Chci být růží,ke které voníš…Chci být s tebou vždy,když slzy roníš…Chci být tužkou,kterou píšeš básně…Chci být tím,se kterým je Ti vždycky krásně… Continue reading

Žijeme v omyle, který nám prinesie, len smutočnú žatvu, z ktorej chlieb nasýti, nasýti samotu. R.Aneury Continue reading

Za žádnou pravdu na světě. Ale jestli chceš, za malý pětník ticha. Je chvíle, která půlí krajinu. Pokorný okamžik, kdy někdo za nás dýchá. Jan Skácel – Smuténka Continue reading

Neony zvoní klekání v tvých očích vycházejí hvězdy a květiny padají na zem mezi stíny na břeh jezera kde roste rákosí a kmín kde dřevaři po skončení práce pijí kořalku z jeřabin A mě se chce tak spát Spát ve stínu tvých vlasů Spát na nic nemyslet při zvuku tvého hlasu se probouzet jak kuchař… Continue reading

Kdo zasadil chrámy v pralese? Socha Buddhy kvete lotosem. Je dusno, až se potí i kameny. Před Tebou v tichosti padají mé zdi. Jakub Urbanec Z pírka bázní Surreální st(r)av(a) Continue reading

Jsou-li mi plachtou, vlajkou, ba i ráhnem a kotvou, která mne ke dnu nepotáhne, ani to vzduté, úzké moře Smrti nezdá se být už k neproplutí. Robert Graves – Kráska v nesnázích Continue reading

Finis patrný už na počátku, zřícený obelisk náhradou za poslední stránku – musí ti dojít k téhle repetici? Smrt už byla kajícně oznámena, a zemřete-li jednou, zemřete natolik, že vám to vystačí na celý dlouhý život. Což musí kniha končit, jak byste si přáli – testamentárním rejstříkem a plánkem hřbitova? Kdepak, ještě se neuložím, nedám… Continue reading