COOLna

….dědictví času a kultury…


básně

  • Bankovní konto

    Už o tom nikdy znovu nezačínej: žádný dluh není mezi námi. Ačkoliv mlčení, vytáčky a poloviční sliby držely na uzdě mou nepokojnou duši – a na vázaném vkladu platné oběživo lásky – náš úvěr se tím neztenčil. Musím snad znovu požadovat místopřísežnou atestaci směnky – jako bych zapomněl tvůj pohled, když poprvé jsi otvírala naše… Continue reading

  • Chvilka poezie

    Potichu, po špičkách, ve světle noci, toulám se v uličkách jen pro ten pocit. Pro pocit svobody, jenž do tmy svádí, mosty i pochody v snovém bezvládí. Jdu dál, až do lesů, pro vůni jehličí a pro klid, k útesu, kde nikdo nekřičí. Daleko od lidí, jen já a pokora, nikdo mě nevidí, snad jen… Continue reading

  • Svět se točí jenom kolem lásky

    Svět se točí jenom kolem lásky. Ta skutečnost je známá. Je průzračná, čirá, bez zrádné masky. A všem nám je do vínku dána. Dnes ale jiná vzduchem letí verze, známá z billboardů a zpod neonů. Zavírat oči před ní nelze. Zaznívá v ní tvrdý zvuk dukátů a špína (…) Tak už dost je smutku a… Continue reading

  • Nač se loučit?

    To přec ví každý – konce dva pasu nejprv se rozejdou, potom však spojí: Tak i my – jednou se rozejdem, potom však budeme svoji. Ki no Tomonori Continue reading

  • Knihy

    Knihy, co jich na světě je, nedají ti štěstí, zato k tobě samotnému dokáží tě vésti. Tam je vše, co potřebuješ, světlo slunce, hvězdy, neboť to, po čem prahneš, v tobě samém jest. Moudrost, jež jsi dlouho hledal po všech knihovnách, září teď z každého listu – protože je tvá. Hermann Hesse – Souborné dílo… Continue reading

  • Vteřina – Vítězslav Nezval

    Miláčku ty máš v ústech zralou třešni Jak chutná ti? Takové odpoledne jako dnešní se nevrátí Miláčku ty máš v ústech plno jahod a v očích vřes A já jenž žiji celý život z náhod jsem šťasten dnes Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset… Continue reading

  • Je neděle ráno

    Je neděle ráno a na čele mi přistála pusa. Otevřu oči a vidím tebe s odrazem sluníčka v duši. Jako každý ráno říkáš, jak mi to takhle sluší. Jsem tak šťastná za další společný den, teď už vím že Ty jsi můj splněný sen. @zhlavyasrdce Continue reading

  • Černá nad námi bdí

    Společnost nevyhnutelně zmírá, když neví, co je práva míra. Východisko vidí v zlobě, zapomíná nevinit druhé a hledat chyby i v sobě. Vyprahlí, bez citu před nástupem exitu, toužíme vyjít za světlo, jen na chvíli, aby to kolem – vykvetlo.. Smrtka zadušeně se směje: \“Málo sužují zemi mrtvolné závěje! Drancujte, vražděte víc! Nebojte, nebojte se… Continue reading

  • útulný domov

    Nikdy to neskončí jinak Strachem o druhého Pak o sebe \“Co máš co umírat\“ A pod zemí obě naše ruce tiše se popelí navzájem Ondřej Hložek Continue reading

  • Žiju…

    Jsem tady, nevím na jak dlouho, musím umřít, nevím kdy, putuji a nevím kam –  při tom všem je mi docela dobře, i když sám nevím proč. Continue reading

krematorium