Skrčený v zármutku, a proč krutý skutku. Bereš, co dobré jest? Tak nečestná to lest! tridrey Continue reading

Být jako řeka, co v zemi se rodí, být jako horská bystřina, co v své pouti nikdy nepoleví, stále se někam ubírá. Být jako řeka mezi stromy, skrývat se tiše ve stínu, co u dna se bouří, nepostojí, však na venek klidnou má hladinu.                                                               … Halka Hana Doubravová Continue reading

Ten hlas, co teď ze mě tiše zní, bude i hlasem posledním, co na cestě domů mě doprovodí, do míst, kam všechny duše vodí. Ten hlas je tu s námi po staletí, my slyšeli ho už jako děti, to, že jej dnes málokdo slyší, je proto, že už nejsme tišší. Ten hlas je tu stále… Continue reading

Křičím, pláču, stávkuju, asi že si lásku zcela špatně dávkuju. Ráno dávka, večer další… jaká gramáž že to stačí? karolinapauer Continue reading

Jsem tlustá jak prase a léto je tu zase! Cvičila jsem, mazala, špekatá však zůstala. Přesto já se hrdě nosím, sebevědomí tak hubeňourům kosím! Jó, Věstonická prasnice, tak zná mě celá vesnice! karolinaoauer Continue reading

Za hluku němé noci, Jak zlatý Fénix moci, zastižen vlastní schopností, předvedu vám své přednosti. TriDrey Continue reading

Máme doma kohouta, ten nám sere do kouta. Já mu říkám ty vole, jdi se vysrat na pole. Máme doma veverku ta má černou prdelku Continue reading

Děláš svoje opilý gesta Chci se s tebou ztratit v hloubi města Zapomenout Na osamělosti ubohé Zraňující Na bolesti palčivé Nekončící Mia Naomi Rojko Continue reading

Měsíc v úplňku Temnotě velí Ztraceni venku Pořád nedospělí Omámeni strachem Propadli jsme zoufalství Pohrdli jsme prachem Kterej skrývá poselství Mia Naomi Rojko Continue reading

zrazu v tom okamihu svet hneď přestal existovať. rozmýšl\’ali potichu, že to treba zopakovať. boli len oni. sami dvaja. no stále to před svetom tak dobre taja. dve nahé duše, dve nahé telá. všade len vankúše a spomienok vel\’a. Úlomky ženy Continue reading