A těla žen jsou rozkošná a sladká,když mládí bouří v krvi bezcitné,a cesta k nim je snadná tak a hladká…-A náhle srdce ze sna procitne. Vzduch vlažný je a venku jižse setmělo.Mé mládí se mnou prudce hovoří.Toužebnyým vzruchem chvěje se mé tělo. –Ale mé srdce, ne, to nehoří. Milenci spolu alejí jdou temnou.Omamnou vůni vydechuje… Continue reading

Nevím jestli svět lze Já lžu Nevím jestli svět kdy kůl pikle proti lásce Já jsem pikle proti lásce kul Ovzduší plné muk není příliš útěšné Já sám jsem mučil I bez hřibovitého mraku bych uměl nenávidět Poslyšte já bych dokázal dělat úplně stejné věci i kdyby neexistovala smrt Nenechám se jako opilec přistrkovat pod… Continue reading

Visí dráty nad krajinoupouze marnost všechny vítáMěla tu být prosperitaNašli ale ženu jinou Jenom něčí konta kynou Světice? Jen děvka zbitáSvětem zase válka zmítáZablesklo se – před hodinou Zatímco jim vraždí děti tak si dala předsevzetíže je vlastně všechny spasí Chceme válku s lidskou tváří?Lepší svět se nevytváříNa chcípání jsou tu Masy Marek Řezanka Continue reading

Tohle takzvané století pokroku vidí lásku v rozkrokua štěstí v tom chtít stále víc abys před smrtí zjistil, že nemáš nic. Continue reading

Chci být růží,ke které voníš…Chci být s tebou vždy,když slzy roníš…Chci být tužkou,kterou píšeš básně…Chci být tím,se kterým je Ti vždycky krásně… Continue reading

Žijeme v omyle, který nám prinesie, len smutočnú žatvu, z ktorej chlieb nasýti, nasýti samotu. R.Aneury Continue reading

Za žádnou pravdu na světě. Ale jestli chceš, za malý pětník ticha. Je chvíle, která půlí krajinu. Pokorný okamžik, kdy někdo za nás dýchá. Jan Skácel – Smuténka Continue reading

Neony zvoní klekání v tvých očích vycházejí hvězdy a květiny padají na zem mezi stíny na břeh jezera kde roste rákosí a kmín kde dřevaři po skončení práce pijí kořalku z jeřabin A mě se chce tak spát Spát ve stínu tvých vlasů Spát na nic nemyslet při zvuku tvého hlasu se probouzet jak kuchař… Continue reading