COOLna

Možná opravdu existuje něco po smrti. Nová studie odhaduje, že přinejmenším pro některé buňky smrt jedince neznamená konec. Z chování organismů navržených umělou inteligencí vědci vypozorovali, že se některé buňky zvládnou adaptovat.

Funkce buněk se poslední dobou studuje pomocí tzv. „xenobotů“. Je to třída mnohobuněčných organismů navržených umělou inteligencí. Vědci je zkonstruovali s pomocí evolučních algoritmů a doufají, že jim pomůžou odhalit tajemství buněčné komunikace. Jejich funkci v roce 2024 podrobně popsal mikrobiolog Peter Noble a bioinformatik Alex Pozhitkov na webových stránkách The Conversation.

Nyní se ale ukázalo, že xenoboti si vytvářejí nové role nad rámec své původní biologické funkce – učí se nové věci. Naučily se třeba využívat vláskovité řasinky (chloupky umístěné po obvodu buňky) k pohybu, i když předtím měly sloužit jen k transportu hlenu. Na základě tohoto objevu vědci tvrdí, že buňky nemusí po smrti organismu zemřít s ním. Mohou se podle nich reorganizovat a vytvořit něco nového.

Xenoboti mají v laboratorním prostředí skvělé podmínky k vývoji a podobné formy by se v přírodě pravděpodobně samy nevytvořily. Ale to, že se buňky dokážou přizpůsobit změnám, vykazují i experimenty s pravými lidskými buňkami.

Objev těchto buněčných robotů i jejich chování je klíčový třeba pro medicínu. Díky nim by mohly vznikat léky na míru vytvořené z tkáně samotného pacienta, což by mohlo zabránit nebezpečným imunitním reakcím.