COOLna

V roce 2066 bojuje mladý Ezra s výpadky paměti. Jeho mozek je kvůli vysokým teplotám nenávratně poškozen a lékaři mu oznamují, že rozvoj demence už nejde nijak zastavit. I tento příběh vypráví tvůrci sci-fi seriálu Předzvěsti (Extrapolations), který mapuje možné dopady globální změny klimatu. Není to ale jen bujná představivost scenáristů? Opravdu může mít změna klimatu fatální následky pro náš mozek a pro rozvoj jeho onemocnění?

Přestože jasných důkazů je stále relativně málo, neurologové berou tuto hrozbu velmi vážně. V červnu loňského roku vyšel v prestižním časopise The Lancet Neurology podrobný článek na toto téma a v červenci pak oznámila organizace European Academy of Neurology vznik nového výboru, který se bude věnovat právě vlivu globálního oteplování na onemocnění mozku. Dosud jsme se na tyto problémy dívali jako na dvě zcela odlišné hrozby. Existuje však řada důvodů, proč bychom to dělat neměli.

Jedním z důvodů, o kterém hovoří i autoři v časopise The Lancet Neurology, je zvýšená úmrtnost a hospitalizace pacientů s neurologickými onemocněními během horkého počasí. Právě neurologičtí pacienti jsou často citliví na výkyvy teplot a vlny veder. Například na severovýchodě USA vedlo zvýšení průměrné letní teploty o 1,5 °C k nárůstu hospitalizací pacientů s Alzheimerovou chorobou o 12 procent. V Madridu se jejich počet zvýšil dokonce o 23 procent, pokud teploty přesáhly 35 °C. K hospitalizacím spojeným s vedrem pak u pacientů s demencí docházelo výrazně častěji než u seniorů stejného věku.
Lidé s demencí se totiž hůře přizpůsobují změnám prostředí, mají například problém dodržovat pitný režim, a to zvyšuje jejich zranitelnost vůči teplotním extrémům. K podobným závěrům došli španělští vědci i v případě pacientů s Parkinsonovou chorobou. Ti mají často problémy s termoregulací a s nadměrným pocením, a jsou proto při vlnách veder náchylnější k dehydrataci.

Zvýšení teplot a jejich extrémní výkyvy vedou i ke zhoršení příznaků jednotlivých neurologických onemocnění. Vyšší teploty například mají za následek i vyšší výskyt migrén a závažnější bolesti hlavy. Podle autorů článku v The Lancet Neurology mohou zvýšené noční teploty způsobovat poruchy spánku, což může mít vliv na pacienty s epilepsií, u nichž spánková deprivace zvyšuje riziko záchvatů. Také on-line průzkum mezi 200 pacienty s Parkinsonovou chorobou ukázal, že přibližně u 74 procent vede horké počasí ke zhoršení motorických příznaků a mohou mít například větší problémy s chůzí nebo s rovnováhou. U pacientů s Alzheimerovou chorobou mohou zvýšené teploty vést k neklidu a zhoršovat i jejich paměť a pozornost.
Řada výzkumů rovněž ukazuje, že extrémní výkyvy mohou zhoršovat pozornost a paměť také u zdravých jedinců. Tyto závěry potvrzuje například velká čínská populační studie, jíž se účastnilo 53 tisíc seniorů, i menší německá studie se 700 účastníky. Také laboratorní experimenty ukazují, že vysoké teploty zhoršují i schopnost řešit složitější úkoly a narušují fungování mozkových sítí.

Je tedy zřejmé, že globální změna klimatu může mít výrazný dopad na průběh neurologických onemocnění. Bylo by ale možné, aby výkyvy teplot mohly přímo vyvolat rozvoj těchto onemocnění a zvýšit jejich výskyt? O této možnosti zatím vědci jen velmi opatrně spekulují. Onemocnění mozku, jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba, mají mnoho různých příčin a jejich vznik je daný kombinací genetických faktorů a vlivů okolního prostředí. Při odumírání mozkových buněk hrají patrně velkou roli oxidační stres a neurozáněty a výzkumy naznačují, že vysoké teploty mohou tyto procesy urychlit.
To částečně potvrzuje studie, která zkoumala myši vystavené teplotám kolem 30 °C po dobu 13 měsíců. U těchto myší došlo v mozku k nadměrnému ukládání bílkoviny beta-amyloidu a k dalším procesům, které jsou typické pro Alzheimerovu chorobu. Analýza italských autorů zase ukázala, že zvýšení teplot vedlo ke zvýšení výskytu Parkinsonovy choroby, a to především v tropických a subtropických státech. Podobný vztah se však vědcům nepodařilo najít u Alzheimerovy choroby. Nicméně u té bylo nalezeno spojení mezi jejím výskytem a znečištěním ovzduší.

Jak se tedy s tímto problémem v budoucnosti vyrovnáme? Mladý Ezra v seriálu Předzvěsti nakonec zachránil alespoň část svých vzpomínek, které se mu podařilo uploadovat do cloudu. Brzy však vyčerpal kapacity svého úložiště a musel čelit dilematu, které vzpomínky si ponechá a které bude muset smazat. Přestože tedy technologie a věda jdou stále dopředu, nemůžeme se na ně spoléhat.

Luboš Brabenec, neurovědec a psycholog ve výzkumném institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně