Člověk je jako loď. V mnoha ohledech. Neovlivní to, jakou vodou je momentálně obklopen. Neovlivní okolnosti, které se prostě dějí.
Ať je voda sladká nebo slaná, hluboká nebo mělká, divoká nebo klidná, pořád po ní může plout. Má to ale podmínku. Nesmí se potopit.
Loď se nepotápí vinou vody, která je všude kolem. Ani sebevětší množství nemůže loď potopit. Loď se potápí vinou vody, která pronikne do ní. Tíhou vody, kterou posádka nestačí odčerpat.
Může se zdát, že lodi je nejlépe v přístavu. Ale pro to se lodě nestavějí. Čím bouřlivější vody jsou, tím lépe se pozná kapitán. Cítí-li se posádka bezpečně jen v přístavu, má špatného kapitána.
Proto se nejprve v rámci této metody je potřeba učit odolávat dorážejícím vlnám. Být dobrým kapitánem své lodě. Nevrhat ji na útesy, ale provádět ji i takovými bouřemi, které sami neovlivníme.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář