COOLna

Studie University of Canterbury na Novém Zélandu definovala 10 každodenních činností, které lidem navozují to největší potěšení a pocit štěstí.

První místo zaujímá sex, vzájemné dotýkání a mazlení.

Zatímco mnoho průzkumů řadí na druhé místo žebříčku „slastí“ jídlo, novozélandští vědci zde mají pití alkoholu a s ním spojené pocity euforie, snížení úzkosti či uvolnění sociálních interakcí.

Na třetí příčce se pak umístilo dobrovolnictví. Člověk je tvor sociální a právě služba a pomoc ostatním ho přirozeně naplňuje dobrým pocitem. Dobrovolnictví snižuje stres a uvolňuje dopamin, hormon motivující dělat člověka to, co vyvolává dobré pocity. Služba druhým přináší také pocit smyslu a uznání, což ve finále vede též ke snížení stresu. Aby to ovšem dobře fungovalo, je třeba dobrovolnictví nebrat jako povinnost.

Čtvrté místo patří meditaci. Duchovní uvolnění aktivuje hladiny hormonů dopaminu (neuropřenašeč potěšení), serotoninu (neuropřenašeč štěstí) a GABA (neuropřenašeč klidu). Jiné studie ovšem na „bramborovou“ pozici staví sledování sportovního zápasu. Skotští neurologové z glasgowské Jižní všeobecné nemocnice publikovali studií zveřejněnou v odborném časopise Psychiatry Research Neuroimaging, kde vysvětlují, proč část mužů dává přednost fotbalu před čímkoliv, včetně sexu. Mužský mozek zažívá během sledování tohoto sportu stejné potěšení jako při orgasmu.

„Výsledky ukázaly, že oblast mozku spojená s intenzivní slastí, související například i se sexuálním vzrušením, je nejaktivnější ve chvíli, kdy padne gól,“ řekl neurolog John McLean s tím, že se ale nedařilo prokázat, zda je vstřelený gól stejně silný stimul jako sex jako takový.

Páté místo v oblasti potěšení je objímání dítěte. Pro mnoho lidí je tento smyslový a duchovní zážitek nepřekonatelný a spojený s mírou štěstí vznikající při péči o děti obecně. Další – šestou – aktivitou v žebříčku je poslech hudby. Ve chvíli, kdy naše uši vnímají libé zvuky, “ navnadí“ to náš limbický systém, tedy část mozku dříve známou jako čichový mozek, kde je centrum reakcí na emoce, čichu nebo třeba dlouhodobé paměti. Mrazení u zvlášť emotivní hudby může být opět důsledkem dopaminu, neurotransmiteru, který spouští pocity potěšení a pohody.

Sedmou příčku obsadily večírky a party s přáteli. Vědci to dokládají tím, že do původní rodiny je člověk vržen náhodně, ale své přátele si vybíráme. Proto s nimi rádi trávíme čas, klidně i dlouhé hodiny a dny, jejich společnost přináší potěšení i kvůli socializaci.

Osobní záliby jsou zařazeny na osmou pozici, přičemž řada Čechů by je možná v žebříčku posunula ještě výš, neboť zvlášť některé koníčky patří specificky velkým českým národním záležitostem. Stačí zmínit turismus spojený s nejhustější sítí turistických tras na světě, na celé planetě ojedinělou láskou k houbaření, ale i tisíce spolků, ať už jde o včelaře nebo třeba chovatele akvarijních ryb.D

Devátá příčka patří podle badatelů od „protinožců“ nakupování. Vizuální přitažlivost různých produktů, atraktivní vůně a zvuky rušných nákupních center a tržišť jsou zdrojem zážitku a vzrušení, ale také pocitu úspěchu a po nákupu ještě vítězství – ti vše vede k lepší náladě. Další studie zde zmiňují ještě sledování filmu, příjemnou procházku, jízdu autem, návštěvu lázní či masáž nebo čtení knihy.

Na posledním místě jsou hry jakožto sebemotivující činnosti spojené s potěšením, ať se jedná o jakýkoli způsob hraní.

Vědci ale zmapovali i nejhůře hodnocené aktivity a vytvořili z nich protikladnou desítku, tedy pořadí běžných aktivit, které lidé fakt nesnášejí. N prvním místě vědci uvádějí marodění a stav těsně po nemoci, následuje Facebook a jeho neustálé sledování, třetí je práce v domácnosti, čtvrté studium a páté nekonečné psaní a čtení textových zpráv. Šestou příčku obsadila příprava či chození na přednášky, následuje placená monotónní práce, pak dojíždění, práce na počítači a desáté je praní.