COOLna

Peru za šest desetiletí přišlo o více než polovinu ledovcové pokrývky, jen v letech 2016 až 2020 zaniklo v důsledku klimatických změn 175 ledovců.

„Za 58 let, v porovnání s daty z roku 1962, jsme přišli o 56,22 procenta ledovcové pokrývky,“ uvedla Mayra Mejíaová z Národního ústavu pro výzkum ledovců a horských ekosystémů (Inaigem).

Největší vliv na ústup ledovců, zejména těch v tropickém pásu, má v latinskoamerické zemi zvyšování průměrné globální teploty, uvedl šéf ledovcového výzkumu při Inaigem Jesús Gómez. Peru leží mezi rovníkem a obratníkem Kozoroha a nezanedbatelnou část jeho rozlohy zabírá tropický deštný prales. V jeho západní části se ale do výše několika tisíc metrů vypínají sněhem pokryté Andy s nejvyšší horou Huarascán (6768 metrů nad mořem).

Peru mělo v roce 2023 přibližně 1050 kilometrů čtverečních ledovcové pokrývky, což odpovídá zhruba 44 procentům v porovnání s první evidencí ledovců z roku 1962. Mejíaová ale uvedla, že v některých horských masivech ledovce už vymizely téměř úplně – například v pohoří Chila, které od roku 1962 přišlo o 99 procent ledovcové pokrývky.

Chila je klíčovým masivem, protože z tamních ledovců stékají první prameny, které dávají vzniknout nejdelší řece světa, Amazonce.