Sociální antropoložka Daša Bombjaková strávila v letech 2013 až 2015 rok a půl v lovecko-sběračské komunitě Mbendjele lidí BaYaka (Pygmejové) na severu Konžské republiky u řeky Motaba.
Místní lidé si vyvinuli speciální instituci k zesměšnění každého, kdo by se chlubil. „Je to divadlo, při kterém lidé napodobují podivné nebo chvástavé chování druhých a takovýmto způsobem se je snaží znemožnit,“ říká Bombjaková.
„Kdyby si někdo z nich začal nárokovat, že je nejšikovnější a nejlepší, a argumentoval by, že má mít právo na více žen nebo jídla, pro komunitu by to byl problém. Rozdíly vidí, ale aktivně se brání tomu, aby je zdůrazňovali. Takto předcházejí nerovné distribuci zdrojů,“ dodává vědkyně z Univerzity Komenského v Bratislavě.
V komunitě Mbendjele zažila i praxi dělení se na požádání čili povinnost dělit se s jinými. „Někdy jsem potřebovala sníst něco, co mi připomínalo domov. Sardinky k tomu měly nejblíže a bylo pro mě těžké se o ně dělit. Tak jsem si vymýšlela různé techniky, jak se nedělit. Koupila jsem si rajčatový protlak a s osolenou vodou jsem ho dala do hrnce. Tvářila jsem se, že je to medicína, takže jsem se nemusela dělit. Ale dívali se na mě podezíravě,“ říká Bombjaková.
COOLna 
Napsat komentář