Antibiotická krize je v současnosti problémem skutečně palčivým, a je jí tak věnována značná pozornost. Kanadsko-francouzský tým vědců zjistil, že DNA nesoucí geny, které rezistenci kódují, mohou od jedné bakterie ke druhé urazit i velmi dlouhé vzdálenosti – cestují totiž v mračnech.
Příspěvek pochází od vědců z Université Laval v Quebecu v Kanadě a Université Clermont Auvergne ve Francii a je publikován v odborném časopisu Science of The Total Environment.
Výzkumníci se v rámci této studie rozhodli prozkoumat mraky nad spícím vulkánem ve francouzském regionu Massif Central. Při práci z meteorologické stanice umístěné ve výšce 1 465 metrů na vrcholu zvaném Puy de Dôme výzkumníci provedli v horizontu dvou let celkem 12 odběrů vzorků z mraků a ty následně detailně analyzovali.
Nejenže zjistili, že mraky obsahují asi 8 000 bakterií na mililitr vody, ale že ve stejném objemu se nachází v průměru také 20 800 kopií genů kódujících rezistenci vůči antibiotikům. Analýza dále ukázala, že mraky, které putovaly přes Atlantský oceán, obsahovaly jiné druhy bakterií rezistentních na antibiotika než ty, které putovaly výhradně přes pevninu. V případě pevninských mraků vědci zaznamenali vyšší výskyt bakterií, které byly rezistentní vůči antibiotikům používaným v zemědělství u hospodářských zvířat.
Zatímco o atmosféře se již dlouhou dobu ví, že funguje jako tranzitní bod pro bakterie, kanadsko-francouzský tým vědců překvapilo, že v mracích nalezli stejná množství genů, jaká by se dala očekávat na povrchu planety.
„Toto je první studie, která ukazuje, že mraky obsahují geny antibiotické rezistence bakteriálního původu v koncentracích srovnatelných s jinými přírodními prostředími,“ řekl Florent Rossi z Université Laval, první autor studie. „Tyto bakterie obvykle žijí na povrchu vegetace nebo půdy. Jsou aerosolizovány větrem nebo lidskou činností a některé z nich stoupají do atmosféry a podílejí se na tvorbě mraků.“
Příčinou vysoké koncentrace genů kódujících rezistenci k antibiotikům v oblacích je dle autorů studie pravděpodobně především používání antibiotik v zemědělství pro chovná zvířata. Vystopování zdrojů genů v rámci navazujícího výzkumu by mohlo pomoci vyvarovat se chybám, které mohou při nakládání s antibiotiky nastat.
„Naše studie ukazuje, že atmosférická oblačnost představuje pro geny rezistence vůči antibiotikům významnou možnost, jak se šířit na krátké i dlouhé vzdálenosti,“ říká Florent Rossi. „V ideálním případě bychom rádi lokalizovali zdroje emisí vyplývající z lidské činnosti, abychom omezili šíření těchto genů do prostředí, a to nejen toho atmosférického.“
COOLna 
Napsat komentář