COOLna

Co je podle vás největší hazard se zrakem?
Nedbat na prevenci. Čím je člověk starší, tím větší je riziko, že vznikne nějaké oční onemocnění. Takže je potřeba nechat si občas zrak zkontrolovat, a to i když nemáte žádné potíže. Kolem čtyřicítky by se měl určitě zkontrolovat nitrooční tlak, tedy zda člověk nemá glaukom čili zelený zákal. To je velmi závažné onemocnění. A záludné, protože nemusíte mít zpočátku vůbec žádný problém. Jenže kvůli vyššímu nitroočnímu tlaku začne časem odumírat zrakový nerv až k nevratným změnám, může to skončit i slepotou. No a taky někdy mezi 40. a 50. rokem nastupuje presbyopie.

Čili hezky česky řečeno vetchozrakost…
Já tenhle český výraz pacientům ani neříkám, protože evokuje vetchého stařečka nad hrobem. A když to řeknete čtyřicetileté dámě… Ale zkrátka v tomto věku je třeba ztrátu akomodace čočky nahradit brýlovými skly. Kolem padesátky už téměř každý potřebuje brýle pro čtení.

Není možné něčím ovlivnit, aby člověk viděl pořád jako rys?
Ne. Vetchozrakost je prostě fyziologický jev, který souvisí se stárnutím organismu. A bohužel stárnutí zastavit nelze. U někoho ty změny nastupují dříve, u někoho později, což lze ovlivnit do určité míry zdravým životním stylem, dnes je módní například oční jóga. Ale stejně, ať se snažíte, jak snažíte, brýle na blízko jednou potřebovat budete. Kromě lidí krátkozrakých, kteří do blízka vidí bez brýlí i v pokročilém věku.

Když jsem byla malá, maminka říkala, že si čtením při baterce zkazím oči. To je dnes retro. Spíš je problém, že všichni koukají do počítačů, tabletů, mobilů – nemůže nám tohle zničit zrak?
Platí „všeho s mírou“. Člověk, zvlášť dítě, by u počítače neměl vysedávat hodiny. Když zíráte na displej počítače, méně mrkáte, osychá přední část oka, což se projeví určitým diskomfortem při vidění. Je potřeba občas si zamrkat, aby se oko zvlhčilo, zadívat se do dáli, zkrátka si odpočinout. Tím, jak dnes děti více zatěžují oči do blízka a tráví méně času venku na čerstvém vzduchu, se opravdu může zvyšovat pravděpodobnost vzniku krátkozrakosti. Ale to ovlivňuje celá řada dalších faktorů, především dědičnost. Zajímavé je, že krátkozrakost se vyskytuje častěji u Asiatů. Všimněte si turistů, kteří chodí po Praze. Japonci, Číňané – skoro všichni mají brýle, protože jsou krátkozrací.

Jaké jsou nejhloupější pověry o očích? Co třeba mrkev? Opravdu zraku prospívá?
Tak mrkev je zdravá. Obsahuje beta-karoten, z nějž v lidském těle vzniká vitamin A, prospěšný pro výživu sítnice. Mrkev ale není všemocná, nezlepší vidění ani nezmírní dioptrickou vadu. Jinou pověrou je například zrovna to, že když budu cvičit oční jógu, nebudu muset nikdy nosit brýle na čtení.

Nebo také že operace šedého zákalu jsou bolestivé. Dřív to tak do jisté míry bylo, pacientovi se dávala injekce pod oko, což bylo velmi nepříjemné. Už jen to, že se blížíte k jeho oku s jehlou. A mohlo to být spojené s vážnými komplikacemi. Dnes se operuje jen v takzvané topické anestezii, což znamená, že se na povrch oka nakapou znecitlivující kapky. Pacient během operace může vnímat jen mírný tlak, rozhodně ne bolest.

Dalším mýtem je, že se šedý zákal dá operovat, teprve když takzvaně dozraje. Dnes se operuje hned, jakmile má člověk nějaké subjektivní potíže. Díky špičkové technice a moderním technologiím jsme schopni operovat bezpečně šedý zákal už v jeho počátečních stadiích. Dřív se zkalená čočka vyndávala z oka celá, a aby se dala dobře vyndat, musela mít určitou konzistenci, být hodně zkalená. Dnes se odstraňuje šedý zákal pomocí ultrazvuku, který rozmělní jádro čočky a jeho drobné částečky se z oka odsají. Některé kroky operace mohou být provedeny laserem, je to takzvaná laserem asistovaná operace šedého zákalu. Vlastně do jisté míry robotizovaná. A taky se zmenšil operační řez – dřív to byly dva centimetry, dneska to jsou dva milimetry i méně.

Vidí člověk s umělou čočkou jinak než dřív?
Vidí jinak. Není to úplně totožné vidění jako třeba ve dvaceti letech. Přece jen je ta čočka umělá hmota, takže trošku jinak vnímáte barvy, jsou jasnější, pacienti někdy udávají vidění lehce do modra nebo do fialova. Ale jen v prvních momentech, za pár dnů po operaci si na to mozek přivykne a barvy jsou pak prostě jen rozjásanější. Kdežto pacient se šedým zákalem vidí všechno spíš do žluta. Zrovna dnes mi přišla paní na operaci druhého oka, jedno už měla odoperované, a radostně hlásila: „Tak jsem zjistila, že ty záclony mám přece jenom bílý!“ A nedávno zase jeden pán vyprávěl, že měl televizi, a protože její barvy už byly takové vyšeptalé, dal ji mladým na chatu. Ale když je přijel po operaci na chatu navštívit, zjistil, že je televize úplně v pořádku.

Jaký objev v oftalmologii by vám osobně udělal největší radost?
Teď je trendem genetické inženýrství. A výzkum se zaměřuje i na to, jak předejít očním chorobám a vadám. Asi největší radost by mi udělalo, kdyby se dalo tímto způsobem předejít vrozeným vývojovým vadám. Kdyby se rodily děti, které by měly veškeré předpoklady dobře vidět.

Jestli tomu dobře rozumím, v genomu konkrétního člověka by se například opravil gen způsobující zelený či šedý zákal?
Přesně tak. Vlastně by se změnil genotyp člověka tak, aby k rozvoji té choroby vůbec nedošlo. To by byl velký pokrok, i když očním lékařům by ubylo práce a výrobci brýlí by zřejmě zkrachovali. Mnoho lidí si dnes dává operovat oči, protože se jim nechce nosit brýle.

Drahomíra Baráková, oční chirurg