Harvardští vědci se již několik desetiletí zabývají fascinujícím světem himálajských mnichů, kteří své meditační praktiky zdokonalili na úroveň, jež se zdá být téměř nadpřirozená. Pro schopnosti mladých himalájských mnichů nemají vědci vysvětlení.
Tito mniši, kteří žijí v ústraní ve vzdálených a tajných klášterech, si osvojili starobylé učení a získali mimořádné schopnosti, které jsou pro moderní vědu nepochopitelné. Ostatně, nejde jen o himalájské mnichy, ale obecně o sílu meditace.
Jedním z takových jevů je meditace „g-Tummo“, kterou mniši praktikují. Díky této technice prokázali úžasnou schopnost zvýšit teplotu svých prstů na rukou a nohou až o více než 8 stupňů Celsia. Ještě pozoruhodnější je, že během této meditace dokážou sušit prostěradla namočená v ledové vodě, a to pouze pomocí tepla svého těla. Protože vědci byli svědky toho, jak z prostěradel při sušení vychází pára, jedná se o pro ně skutečně nepochopitelný pohled.
Výzkumník z Harvard Medical School Herbert Benson, který měl možnost studovat tyto mnichy v Indii v 80. letech 20. století, byl jejich schopnostmi ohromený. Mniši se dostávali do hlubokých stavů meditace, soustředili svou mysl a zdánlivě ovládali teplotu svého těla podle libosti. Takový projev převahy mysli nad hmotou vědce ohromil.
Meditace g-Tummo má hluboké kořeny v posvátných tradicích buddhismu vadžrajána a bonu, které jsou známé využíváním „vnitřní energie“ a vyvoláváním intenzivních pocitů tělesného tepla v páteři. Specifika této techniky však zůstávají vědecké komunitě z velké části neznámá.
Mniši navíc během hlubokých meditačních stavů dosáhli nebývalého snížení metabolismu – o neuvěřitelných 64 procent. Tato úroveň metabolické kontroly přesahuje vše, co bylo pozorováno u běžných lidí. Pro srovnání, metabolismus běžného člověka se během spánku sníží pouze o 10-15 procent a během základních meditačních praktik asi o 17 procent.
V dalším experimentu, který vědci vůbec nechápou, mniši strávili zimní noc v mrazivé nadmořské výšce 4 500 metrů v Himaláji, kde teplota klesla až pod minus 18 stupňů Celsia. Mniši, odění pouze do vlněných šál, spali klidně, aniž by se k sobě choulili nebo třásli. Po probuzení se vrátili do svých klášterů s pocitem, že jsou oživení a plní energie.
Mniši navíc během hlubokých meditačních stavů dosáhli nebývalého snížení metabolismu – o neuvěřitelných 64 procent. Tato úroveň metabolické kontroly přesahuje vše, co bylo pozorováno u běžných lidí. Pro srovnání, metabolismus běžného člověka se během spánku sníží pouze o 10-15 procent a během základních meditačních praktik asi o 17 procent.
V dalším experimentu, který vědci vůbec nechápou, mniši strávili zimní noc v mrazivé nadmořské výšce 4 500 metrů v Himaláji, kde teplota klesla až pod minus 18 stupňů Celsia. Mniši, odění pouze do vlněných šál, spali klidně, aniž by se k sobě choulili nebo třásli. Po probuzení se vrátili do svých klášterů s pocitem, že jsou oživení a plní energie.
Jak to výstižně popsal profesor Herbert Benson: „Buddhisté cítí, že realita, ve které žijeme, není konečná. Existuje jiná realita, do které můžeme vstoupit a není ovlivněná našimi emocemi, naším každodenním světem. Buddhisté věří, že tohoto stavu mysli lze dosáhnout konáním dobra pro druhé a meditací. Teplo, které při ní vytvářejí, je jen vedlejším produktem meditace g-Tummo.“
Studium meditačních schopností himálajských mnichů nepřestává vědce fascinovat a je pro ně výzvou, neboť je zanechává v úžasu nad bezbřehým potenciálem lidské mysli a tajemstvími, která leží mimo naše současné chápání.




Napsat komentář