COOLna

Tepová frekvence udává počet tepů srdce za minutu. Tep neboli puls je tlaková vlna vyvolaná stahem levé srdeční komory, přenášející se na srdečnici (aortu), odkud se šíří dalšími tepnami do celého těla. Puls lze nahmatat na tepnách blízkých povrchu těla, jako je krkavice (po obou stranách hrtanu), zápěstní tepna (na palcové straně zápěstí) anebo stehenní tepna.

Průměrná tepová frekvence (TF) je cca 72 úderů za minutu u mužů a cca 76 úderů u žen.6 Zpomalení TF pod 60 úderů za minutu nazýváme bradykardie, zrychlení TF nad 90 úderů je tachykardie. Nižší hodnota TF nemusí hned znamenat onemocnění: u atletů, jejichž srdce jsou rozšířená a mají zesílenou pracovní svalovinu, se hodnota TF může pohybovat i kolem 40 úderů za minutu, např. Emil Zátopek měl klidový tep dokonce 30 tepů za minutu.6

Vliv vysoké tepové frekvence (tachykardie) na rozvoj srdečních onemocnění byl intenzivně sledován už během 50. let 20. století. Bohužel se v té době zakořenila do obecného povědomí také celá řada nepřesností nebo vyložených mýtů. Jedním z nich je představa, že se jedná o nečetné onemocnění, které je ještě často vyvoláno přechodným zvýšením frekvence během vyšetření. Rozšířenost tachykardie je naopak značná a evidentně jde o kvalitní ukazatel úmrtnosti, což se projevuje už v živočišné říši. Menší savci s rychlou TF zde žijí krátce a na druhou stranu dlouhověká zvířata, jako slon nebo velryba, mají TF značně nízkou. U lidí byla podobná závislost popsána například v japonské populaci v publikaci z roku 2001 v magazínu Journal of Clinical Epidemiology. Úmrtnost je podle ní nejnižší ve skupině s TF mezi 60 a 70 údery za minutu a od 80 tepů stoupá velmi významně.

Snížením TF dochází k lepší rovnováze mezi poptávkou a nabídkou kyslíku v pracujícím myokardu. Efektivněji nastaveným srdečním cyklem s dostatečně dlouhou plnicí fází se snižují metabolické nároky srdečního svalu, a tím se snižuje riziko ischemické choroby srdeční. Snížení TF může mít stejně přínosný vliv jako snížení vysokého tlaku. Léčiva používaná na kontrolu obou zdravotních problémů, především beta‑blokátory, patří mezi velmi dobře tolerované a relativně bezpečné látky.