Když vám někdo řekne, že jste fosilie, zpravidla nejde o lichotku. Naopak. Snaží se nepříliš taktně naznačit, že se máte jít zahrabat. Fosilií je spousta typů. Mohou to být zkameněliny celých organismů nebo jejich kousků, stopy, odlitky a ledacos dalšího. Zvláštní kategorie tvoří fosilie živé. Snad nejznámější příklad je ryba latimérie podivná.
Vědci ji objevili napřed jako zkamenělinu z období druhohor v roce 1938. Vcelku logicky ji považovali za vyhynulou. O 14 let později se ale povedlo chytit živou latimérii poblíž Komorských ostrovů.
Místní rybáři ji na rozdíl od zoologů dobře znali. Říkali jí gombessa. Živá fosilie není moc odborný pojem. Jestli jsou dnešní živočich, rostlina nebo jiné stvoření stejný, jako jejich zkamenělá verze, se špatně ověřuje. Co když měly druhohorní latimérie jinou barvu než současné?
Navzdory téhle námitce teď na neoficiální seznam živých fosilií míří jeden zajímavý tvor. Česky se jmenuje velrybka malá. Slovo malá je v tomhle případě třeba vnímat jako relativní. Dorůstá až šesti a půl metru. Může vážit až tři a půl tuny. Proti takovému plejtvákovi obrovskému, který může měřit třicet metrů a vážit dvě stě tun, ale velrybka opravdu malá je.
Anglicky se jí říká „pigmy right whale“ čili trpasličí pravá velryba. Má to naznačovat její spřízněnost se skupinou „pravých velryb“, tj. velrybou černou, japonskou a jižní. Všichni tři tito obři jsou blízce příbuzní. Živí se filtrováním mořské vody pomocí kostic. Velrybka je kosticemi rovněž vybavena.
Tím ale její podobnost s pravými velrybami vesměs končí. V poměru k délce těla má menší hlavu a zploštělá žebra. Posledních dvacet nebo třicet let ji proto zoologové řadili někam do příbuzenstva už zmíněných plejtváků. Ani to ale nebyla pravda.
Zjistil to tým novozélandského biologa Felixe G. Marxe. Řečení badatelé přečetli genom velrybky a porovnali ho s jinými kytovci. Vyšlo najevo, že poslední společný předek velrybky a plejtváků mohl žít někdy před šestnácti až dvaceti miliony let.
Je to dlouhá doba. Samotní plejtváci by mohli být staří jen něco okolo jedenácti milionů let, ne-li méně. Velrybka by podle vědců mohla patřit do skupiny kytovců dlouho považované za vyhynulou. České jméno nemá. Profíci jí říkají Cetotheriidae.
Šlo o menší zubaté potvory. Jejich přirozený nepřítel mohl být obří žralok Megalodon. Donedávna to vypadalo, že cetotheridi zmizeli ze zemského povrchu zhruba ve stejnou dobu jako on. Mělo to být před necelými třemi miliony let. Proč by ale měla zrovna velrybka vymření všech svých příbuzných přežít?




Napsat komentář