Možná bychom tomu neměli říkat sebeláska, ale kladný a respektující vztah k sobě samému. Hned by bylo jasnější, bez čeho se soužití duše a hmoty neobejde: bez komunikace.
Dokud tělo jenom stresujeme horou úkolů, jsme na něj naštvané, když nemění tvar na povel, a zároveň neposloucháme, co nám říká, těžko nám to spolu může klapat.
A stejně jako pro lásku partnerskou, i směrem k tělu by mělo platit, že to hlavní je harmonii žít a cítit. Ona už se 0ak zviditelní sama.
COOLna 
Napsat komentář