COOLna

Učit se, učit se, učit se. To prý kdysi řekl Lenin. Dohledávat zdroj nebudu. Ale jestli tomu tak bylo, tak měl asi pravdu. Nové dovednosti jsou to, co je v dnešní době potřeba asi jako nikdy před tím. Vznikají nové technologie, objevují se nové výsledky výzkumů a my se je musíme, nebo lépe chceme, učit využívat.

Staré známé pravidlo o 10 000 hodinách nám asi nepomůže. Co když vám nabídnu 20 hodin? To nabízí Josh Kaufman ve své knize The First 20 Hours. Základní myšlenka je následující. Na to, abyste získali dovednost dostačující, potřebujete pouze 20 hodin, ale je dobré následovat nějaká pravidla.
V podstatě jde o 3 kroky. Za prvé je třeba si představit, jak to vypadá, když to dostatečně umíme. Představte si znalost jazyka při návštěvě země, jejíž jazyk neznáte. Rádi byste věděli, jak se zeptat na cestu, jak počítat, klíčová slovesa a taky názvy jídel například.

Za druhé se snažte identifikovat jen to, co budete potřebovat. Nemusíte se učit z 10 zdrojů. Stačí jen 3. Zdrojů je obrovská spousta a hrozí, že se v nich ztratíte. Ale hlavně je důležité začít praktikovat nabyté znalosti co nejdříve. K tomu je třeba zjistit, jaké jsou 3 hlavní subskills. To je, dejme tomu, u ping pongu podání.

A nakonec si musíte uvědomit, že se budete posouvat jen, když se při každém učení a praktikování trochu zapotíte, půjdete o kus dál. Potom je vhodné dát mozku padla. Obé má svůj důvod podložený neuroscience, tedy pochopením, jak náš mozek funguje. Každý kvalitní spánek nám pomáhá ukládat, co jsme se naučili předchozí den.

Není proto dobré se snažit nacpat 20 hodin do 3 dní, ba naopak to rozložit do třeba 30 dní, kdy si každý den vyblokujete 20 minut ráno a potom ještě večer. Jde o tzv. phasing nebo chunking.

V dané souvislosti je zajímavý koncept McKinsey: 3x3x3. Učíme se maximálně 3 věci po 3 měsíce a sdílíme to se 3 kolegy, kteří se učí to samé s námi.

David Vrba