Bohumínští zastupitelé jednomyslně schválili obecně závaznou vyhlášku, která reguluje žebrání, bivakování a konzumaci alkoholu na veřejnosti. V tiskové zprávě zastupitelstvo uvádí, že „reaguje na rostoucí počet stížností od obyvatel, kteří upozorňují na problematické chování některých osob bez domova převážně v centru města, a to v okolí nádraží, kina nebo místních supermarketů.“ Opatření začalo platit 1. května. V Bohumíně má v zastupitelstvu většinu Socdem.
Po Frýdku-Místku je tak Bohumín další obcí, která se rozhodla řešit problémy s bezdomovectvím represí. Vyhláška vymezuje 27 lokalit, kde bude zakázáno žebrání, bivakování a požívání alkoholu. Porušení bude možné řešit jako přestupek s možností vykázání z místa. Místní vymezení se týká rozsáhlých částí Bohumína, včetně parků a lesoparku.
Proti záměru vyhlášky vznikla již dříve otevřená výzva, která požadovala, aby ji zastupitelé v navrhované podobě neschválili, protože nepřináší žádné reálné a smysluplné řešení socioekonomicky marginalizovaných skupin obyvatelstva ani neodráží současné vědomosti odborných kruhů, které se problematikou bezdomovectví zabývají komplexně. „Text vyhlášky považujeme za diskriminační a nepřijatelný,“ uvádí se v petici s tím, že se zjevně jedná o represivní opatření vůči lidem bez domova. Text výzvy také rozporuje tvrzení města, že v Bohumíně je méně než dvacet lidí bez domova, když poukazuje na výroční zprávy Charity Bohumín, podle nichž jejich služeb využívá mnohem více lidí, a to kolem šedesáti. Pro tyto lidi kapacity Noclehárny sv. Martina, která poskytuje patnáct lůžek pro muže a pět lůžek pro ženy, nestačí.
Vyhláška zakazuje žebrání, které definuje jako: „Hlasové projevy, posunky a celkové chování osob, ze kterého se lze důvodně domnívat, že směřuje k získání peněžitého či věcného daru, a to obtěžující aktivní nebo pasivní formou, tj. např. oslovování osob, omezování nebo blokování vstupu do budov, vstupování do cesty, pronásledování osob za účelem získání peněžitého nebo jiného věcného daru apod.“ Autoři výzvy shledávají tuto definici velmi širokou a nejasně formulovanou, což podle nich může vést k subjektivní interpretaci a umožní svévolnější postihování osob.
„Chování na veřejnosti je upraveno občanským zákoníkem a dalšími právními předpisy a jakékoli obtěžující nebo omezující chování je postižitelné podle nich. Neexistuje právní norma, která by zakazovala slušně požádat o peníze nebo věcný dar, pokud je člověk v nouzi. Požádání o peníze nemůže být zakázáno, pokud není obtěžující, a to podle jurisdikce Evropského soudu pro lidská práva,“ píše se ve výzvě, která upozorňuje i na to, že je vyhláška diskriminační proto, že některým vybraným skupinám, jmenovitě studentům a náboženským uskupením, je výběr peněz povolen. „Jedná se tak o selektivní postihování určité vybrané skupiny obyvatelstva při totožné činnosti a současně dochází k upřednostňování některých skupin, které žádají o finanční či hmotný příspěvek. Vyhláška navíc ztíží získávání prostředků potřebných k uhrazení částky za přenocování v noclehárnách, čímž může podpořit přespávání a bivakování na veřejnosti, což vyhláška taktéž omezuje,“ upozorňuje výzva.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář