COOLna

Historie společnosti Lego je velmi úzce spjatá s osudem Oleho Kirka Christiansena a jeho potomků. Když v roce 1932 dopadla hospodářská krize na Dánsko, tesař Ole Kirk se přeorientoval na výrobu dřevěných hraček. Po válce investoval do velmi riskantního, ale později veledůležitého byznysu – technologie vstřikování plastu a jeho tvarování.

Zmíněný klíčový patent ale registroval až jeho syn Godtfred Kirk Christiansen, a to rok poté, co převzal vedení otcovy firmy. Doslova životní radu mu tehdy poskytl nejmenovaný dánský vlastník obchodního domu: svět nepotřebuje další hračku, potřebuje systém – systém, ve kterém dva sety nepředstavují součet toho, co je možné, ale součin.

Godtfredovi konečně došlo, že právě takový systém představují kostky, které lze kombinovat s každou další navazující stavebnicí. Tato myšlenka mu natolik učarovala, že okamžitě zrušil 90 procent zbylých produktů firmy Lego a soustředil se především na výrobu kostek.

Jestli lze působení firmy Lego v následujících letech definovat jedním slovem, jsou to inovace. Jedním z prvních inovačních milníků byla myšlenka doplnit stavebnice malými obyvateli – lego panáčky (minifigures), kteří začali svět kostiček osidlovat od začátku 70. let.

Na dnešní poměry byli první lego panáčci obrovští (deset kostek na výšku). Až po jejich postupném zmenšení mohlo Lego začít jednotně škálovat své stavebnice právě podle nich. Tehdy také začaly disponovat nesmírně důležitou zpětnou kompatibilitou; každý jednotlivý stavební dílek z aktuální řady Lego City přesně pasuje k dílkům vesmírné lodě z roku 1982. A to nejen velikostí dílků, ale i měřítkem (podobně velká vozidla, domy…).

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.