COOLna

Ve výzkumu publikovaném v časopise Proceedings of the National Academy of Science, vědci zjistili, že v posledních okamžicích života vytváří lidský mozek překvapivě uspořádané elektrické aktivity, které mohou odrážet vědomí.

Tato aktivita objevuje poté, co se zastaví dýchání, ale ještě předtím, než mozek přestane fungovat. Vzorec aktivity mozku je v té době do určité míry podobný tomu, který bývá pozorován, když jsou lidé pouze částečně bdělí ve stavu blízkému snu.

Výzkumníci v Michiganu sledovali čtyři umírající pacienty na jednotce intenzivní péče, kterým byla odpojena podpora dýchání poté, co se léčba ukázala jako marná. Pacienti byli v kómatu po zástavě srdce a vědci sledovali jejich mozky pomocí elektroencefalografie (EEG), což je metoda záznamu časové změny elektrického potenciálu způsobeného mozkovou aktivitou.

Během třiceti sekund až dvou minut po odpojení dýchacích přístrojů se v mozku dvou ze čtyř pacientů objevily výrazné nárůsty gama vln, což jsou neuronové oscilace mozku v rozmezí od 25 do 100 hertzů. Tato aktivita se jevila jako uspořádaná, protože gama vlny v jedné části mozku byly spojeny s předvídatelnými vzorci aktivity v jiných oblastech.

Nejaktivnější co do gama vln byla oblast zadní část mozku za uchem, v níž se setkávají spánkový a temenní lalok.

„O této oblasti je známé, že se aktivuje, když mají lidé mimotělní zážitky nebo sny,“ sdělila Jimo Borjigino z Michiganské univerzity, která výzkum vedla.

„Viděli jsme patrně neuronové signatury vědomí. To, jak se z nefunkčního mozku během umírání mohou vynořit živé zážitky, je velký neurovědecký paradox,“ upozorňuje Borjiginová.

Borjiginová už v roce 2013 pozorovala tuto elektrickou aktivitu v mozku potkanů, kterým zastavila srdce. Zjistila, že 30 sekund poté mozek vykazoval nárůst gama vln.

Zjištění z výzkumu umírajících pacientů i experimentu s potkany se shodují s tím, co neurovědci v kanadském městě Vancouveru pozorovali u sedmaosmdesátiletého umírajícího muže. V časovém úseku mezi 30 sekundami před zástavou srdce a 30 sekundami po ní zaznamenali rytmické mozkové vlny v pásmu gama.

Raul Vicente, neurobiolog a datový vědec na univerzitě v Tartu, který se na výzkumu těchto vln podílel (ne však na vědecké práci Borjiginové) k tomu řekl: „Je velmi příjemné vidět potvrzení našeho výzkumu.“

„Čím víc konzistentních nálezů budeme mít, tím víc bude zřejmější, že jsme nalezli mechanismus, který se odehrává v době smrti,“ poznamenal Ajmal Zemmar, neurochirurg z Univerzity v Louisville, který na výzkumu z Vincentem v roce 2022 spolupracoval.