COOLna

Rychle eskalující obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou, dvěma největšími geopolitickými mocnostmi světa, hrozí těžkými dopady nejen na jejich vlastní ekonomiky, ale i na globální trhy. Prezident Donald Trump, který tuto krizi rozpoutal, zatím nenabízí jasnou strategii a jeho kroky působí spíše jako improvizace než promyšlený plán.

Trump tento týden dramaticky zvýšil cla na čínské zboží až na 145 %, čímž nasadil další kolo tlaku v duchu tzv. „teorie šílence“ – strategie, kdy se protivník zastrašuje nevyzpytatelným a extrémním chováním. Bývalá ministryně financí Janet Yellen varovala, že tyto „zakazující“ tarify přinesou obrovské dopady na americkou i světovou ekonomiku a nikdo neví, kam tato politika směřuje.

Trump přitom sází na osobní vztahy, jak sám tvrdí – připomíná si například návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve svém sídle Mar-a-Lago, kde se společně bavili nad „nejkrásnějším čokoládovým dortem“. Jenže Si není typ vůdce, který by uzavíral dohody na základě osobní chemie – preferuje strukturované a byrokratické vyjednávání. Navíc Čína jen stěží ustoupí pod nátlakem a výhrůžkami, zvlášť když je její politická propaganda postavená na odporu proti západnímu vměšování.
Trumpova administrativa se teď snaží obrátit k taktice, kterou sama dlouhodobě podkopávala – vytvořit obchodní koalici s tradičními spojenci, aby Čínu izolovala. Jenže po letech „America First“ rétoriky a útoků na spojence, jako je Kanada, Mexiko nebo státy EU, je důvěra v USA jako partnera na historickém minimu. Například kanadský premiér Mark Carney nedávno prohlásil, že „tradiční vztah s USA skončil“.
I kdyby se USA pokusily obnovit spolupráci například prostřednictvím nových obchodních dohod se zeměmi jako Japonsko, Jižní Korea či Indie, narazí na hlubokou nedůvěru. Vzpomeňme, že už v roce 2017 Trump odstoupil od Transpacifického partnerství (TPP) a zablokoval také plánované obchodní partnerství s EU.
Proč by obchodní válka mezi USA a Čínou mohla být tak ničivá? Ekonomiky obou zemí jsou úzce propojené. Američtí spotřebitelé si zvykli na levné čínské zboží – od oblečení po elektroniku – zatímco Čína díky obchodu s USA vybudovala svůj průmysl a dostala miliony lidí z chudoby. Na druhé straně to zničilo některé americké sektory a přispělo k růstu Číny jako geopolitického rivala.
Dlouhodobé oddělení těchto dvou ekonomik – tzv. „decoupling“ – by znamenalo vyšší ceny zboží v USA, růst inflace a případnou recesi. V Číně by to mohlo vyústit ve zvýšenou nezaměstnanost a sociální napětí, na které je režim velmi citlivý.
Tato obchodní válka se tak může proměnit v bolestivý závod o to, která společnost snese větší ekonomickou zátěž. A Trump zatím místo strategie nabízí jen vyčkávání a eskalaci.
Ekonomičtí experti varují, že Spojené státy se kvůli nepředvídatelné politice staly pro svět nedůvěryhodným partnerem. A zatímco Trump hraje tvrdou hru, může poškodit právě tu globální síť spojenectví, která Americe po desetiletí dávala výhodu.