COOLna

Lidé nejsou jediní obyvatelé planety se smyslem pro módu. Očividně jí mohou propadnout i sýkorky. Studie Sonji Wildové a Lucy Aplinové z Institutu behaviorální sociobiologie Maxe Plancka v německém Radolfzellu, kterou zveřejnily v časopise Behavioral Ecology, ukazuje, že pokud mají sýkorky tu možnost, zdobí si hnízda barvou, která je pro danou sezonu in.

Wildová s Aplinovou navázaly na studii, kterou v roce 1934 publikoval americký přírodovědec Henry Smith Williams. Ten si všiml, že když dá na zahradu několik různobarevných klubek vlny, začne se v okolních hnízdech objevovat jenom jedna jediná konkrétní barva. Odstín se ale sezonu od sezony lišil. To znamenalo, že si ostatní všimli barvy, kterou některý z ptáků zkraje sezony vybral, a okopírovali ji.

Williamsova studie nicméně upadla v zapomnění, dokud na ni Wildová s Aplinovou nenarazily v návaznosti na jinou práci publikovanou v roce 2009 týmem zToulouské univerzity. Ten zjistil, že v období páření měly zkoumané sýkorky modřinky tendenci zabudovávat do hnízd tytéž rostliny bez ohledu na to, jak hojně se v okolí vyskytovaly.

To naznačuje, že ptáci sledují jistou módu – a Wildovou s Aplinovou to vedlo k úvaze, že si ptáci prohlížejí hnízda ostatních a kopírují jejich vzhled. Proto se rozhodly zopakovat Williamsův experiment, tentokrát však chtěly nasbírat tvrdá data.

Ptáci, které sledovaly, patřili k dobře monitorované populaci sýkorek modřinek, koňader a babek obývajících lesy poblíž institutu. Většina ptáků v lese byla po odchytu do ornitologické sítě vybavena mikročipy. Ty výzkumníkům z institutu umožňují sledovat velké množství jedinců, jejichž přílety do krmítek rozmístěných po lese jsou monitorovány.

Wildová s Aplinovou a jejich kolegové v březnu 2021 rozmístili do pětice krmítek vybavených RFID technologií místo jídla vlnu. Každé obsahovalo vlákna dvou různých barev – oranžovorůžové a modrofialové – všechna však byla nastavená tak, aby vydávala jen jedno z nich. Tak to zůstalo, dokud se vlna neobjevila alespoň v jednom hnízdě v okolí. V tu chvíli ptákům zpřístupnili i druhou barvu. Pro kontrolu rozmístily Wildová s Aplinovou v odlišné části lesa další čtyři dávkovače vlny, které od začátku obsahovaly obě barvy.

Z 68 sýkorčích hnízd, která tu sezonu vznikla, jich 26 obsahovalo vlnu z dávkovače. Osmnáct z nich přitom ptáci postavili až poté, co začaly být dostupné obě barevné varianty, přesto se v deseti z nich nacházela jen jedna barva, ta, kterou si vybral první stavitel. Naproti tomu ve všech osmi hnízdech obsahujících vlnu v kontrolní zóně se nacházela kombinace barev – což je statisticky významná odlišnost.

Zdá se proto, že sýkorky při výběru stavebního materiálu na hnízdo sledují aktuální trendy. Proč se tak děje, zůstává záhadou. Wildová s Aplinovou se domnívají, že trendy mohou udávat starší ptáci a mladší jedinci mají evolučně zakódovaný sklon kopírovat ty starší, neboť těm se očividně podařilo přežít všechny nástrahy osudu. Williamsova původní studie nicméně naznačovala, že původní volba je náhodná. Docela jako u lidských módních ikon.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.