COOLna

Může to být překvapivé, ale podmínky pro vznik života se ve stárnoucím vesmíru zhoršují.

Hvězdy s velkým množstvím těžkých prvků vytvářejí nepříznivé podmínky pro vznik vyspělých forem života, píše se ve studii, kterou vypracovali vědci z Ústavu Maxe Plancka pro výzkum solárního systému.

Hvězd s převládajícími těžkými prvky přitom přibývá…

Ve studii, publikované v časopise Nature Communications, vědci ukazují, jak kovy ve hvězdách souvisí se schopností planet obklopit se hustou ozónovou vrstvou, která chrání život. Dospěli přitom k pozoruhodnému závěru, že stárnoucí vesmír se stává méně příznivým pro vznik složitého života.

Hvězdy chudé na těžké prvky celkově vyzařují více ultrafialového záření než ty, které jsou na ně bohaté.

Výsledky odhalily, jak výrazně ovlivňuje ultrafialové záření dopadající z hvězdy na planetu metalicita, která vyjadřuje obsah těžších prvků ve hvězdě, vědci zjednodušeně nazývaných kovy, vůči obsahu vodíku a helia.

Ultrafialové záření typu C ozónovou vrstvu posiluje, zatímco záření typu B molekuly ozónu ničí. U hvězd s malým množstvím těžkých prvků je poměr C a B záření vyvážený a existenci ozónové vrstvy podporuje. U hvězd s jejich velkým podílem převládá záření B, při kterém se ozónová skořápka rozpadá.

Nově vznikající hvězdy přitom obsahují stále větší podíl těžkých prvků. Vědci to vysvětlují stárnutím hvězd a supernovami, ve kterých tyto staré hvězdy umírají.

Během jejich života, který trvá miliardy let, ve hvězdách vznikají těžké prvky. Do vesmíru se potom z hvězd šíří jako hvězdný vítr, anebo se rozpráší při jejich výbuchu v supernově.

„Každá nově vznikající hvězda obsahuje zjevně víc stavebního materiálu bohatého na ‚kovy‘ než její předchůdkyně. Hvězdy ve vesmíru jsou tedy s každou další generací ‚kovovější‘,“ cituje web Ústavu Maxe Plancka astronomku Annu Shapirovou, která studii vedla.

S rostoucím stářím vesmíru získávají nové hvězdy stále vyšší podíl těžkých prvků.