COOLna

(…) Pospojuj si to všechno prosím, a schválně jestli uvidíš to, co vidím já. Představ
si to. Circle už léta pohlcuje konkurenci, je to tak? Společnost tím posiluje. Už teď probíhá
devadesát procent veškerého vyhledávání přes Circle. Bez konkurence ten podíl naroste. Brzy bude skoro stoprocentní. Oba víme, že kdo ovládne proud informací, ovládne cokoli.
Můžeš kontrolovat všechno, co kdo vidí nebo ví. Pokud chceš nějakou informaci zamést
pod koberec, napořád, za dvě vteřiny je hotovo. Pokud chceš někoho zničit, stačí ti pět minut.
Jak může kdokoli povstat proti Circlu, když Circle kontroluje veškeré informace a přístup
k nim? Circle chce, aby u něj všichni měli účet, a zanedlouho se jim podaří to zakotvit
i do legislativy. Co bude pak? Co se stane, až Circle ovládne veškeré vyhledávání a bude
mít přístup ke všem informacím o všech lidech? Až bude vědět, kam se kdy kdo vrtne?
Až veškeré peněžní transakce, zdravotní a genetické informace, každičký kousek lidského
života, dobrý i špatný, každé vyslovené slovo poputuje jedním kanálem? (…) To přece nejde.
Jednotlivé vlády se postarají… Vlády, které jsou transparentní? Zákonodárci, kteří za svou
pověst vděčí Circlu? Kteří mohou být zničeni, jakmile se ozvou a ohrozí monopol Circlu?
(…) Pod záminkou toho, aby se ke slovu dostal každý hlas, vytváříte mafiánskou vládu,
společnost, kde každé tajemství je zločinem. Vědomosti jsou majetek, který nesmí nikomu
patřit. Informační komunismus. Ale když se spojí s bezohlednou kapitalistickou ambicí…
Uzavřeme kruh kolem všech – to je totalitní noční můra.“

Text je úryvkem z románu jménem Kruh (The Circle), jehož autorem
je Dave Eggers, který knihu vydal s cílem upozornit čtenáře na možnou verzi blízké
budoucnosti, v níž korporace jako je Google utvářejí novou totalitu. Eggersovo dílo ukazuje,
jakým způsobem se nástroje informačních technologií v režii společnosti s názvem Circle
přeměňují na prostředky dohledových mechanismů, které se nevídaným způsobem dotýkají
společenského a ekonomického systému. Pro otevření této podkapitoly jsme si vypůjčili
úryvek z fikce z toho důvodu, že představuje adekvátní doplněk formulované teze o vzniku
instrumentární společnosti v takové podobě, v jaké ji ve své publikaci vyjevuje Zuboff
(2019).
Pokud se čtenář rozhodne souhlasit s Eggersovým výrokem „kdo ovládne proud informací, ovládne cokoli“, mohl by souhlasit i s tím, že proud informací v soudobé společnosti není v moci jednotlivců. Centralizované subjekty mají k dispozici mnohem více informací, než mají uživatelé o sobě navzájem, a proto vzniká mocenská asymetrie, která rozporuje Lévyho koncepci kolektivní inteligence, neboť její fungování v režimu s hierarchickou strukturou selhává. Monopolním technologickým velikánům lze jen těžko čelit, protože společnost postrádá alternativní řešení v podobě takového decentralizovaného
virtuálního prostředí, ve kterém by měli uživatelé svá data plně pod kontrolou. Prostředí, ve kterém by internet vycházel od lidí a pro lidi.

Internetové společnosti usilují o důvěru uživatelů vůči inovativním prostředkům a transparentnosti, protože vysoká míra soukromí není přirozená a vyvolává podezření.
V kontextu transparentní společnosti je nezbytné strhnout zdi a odkrýt všechny taje, přičemž „pokud snad nemáte co skrývat, pak nejste vůbec ničím“, protože jakožto zdroje behaviorálních dat nemáte co nabídnout. Pakliže máte co nabídnout,
dostane se vám za to odpovídajícího luxusu magické doby (magical age), v níž je vše upraveno dle vašich potřeb – chytrá lednice vám pro vaše dobro řekne, v jakou hodinu byste
měli přestat jíst. Chytré auto pro vaše dobro zpomalí při překročení rychlosti. Chytré hodinky vám pro vaše dobro oznámí začínající nemoc a brzy vás možná i samy objednají na lékařskou prohlídku do nejbližšího zdravotnického střediska. Uspokojování uživatelských potřeb a personalizace digitálního prostředí působí jako dostupný nadstandard, který si v minulosti mohl sotvakdo dovolit. Většina lidí tak snadno podlehne kouzlu doby a nechá se zlákat nabídkou pohodlí, dle Snydera je však potřeba vést v patrnosti, že schopnost adaptace na všechny stavy společnosti a absence kritického myšlení poskytuje nejlepší půdu
pro vznik autoritářského režimu.

Individualita představuje pro instrumentární společnost hrozbu, protože narušuje vizi kolektivní společnosti, která nasává energii z integrace a spolupráce. Cílem instrumentárního působení je udržet uživatele v prostředí technologického úlu(machine hive) pod neustálým dohledem a poskytovat jim ustavičnou jistotu ve formě internetových služeb na míru. Nová podoba globálního kolektivismu (new global church)
nesmí být ohrožena individuální racionalitou, která by jedincům zaručila svobodu a umožnila jim tak útěk z úlu.