Větší uspokojení nalézají děti ve vztahu ke svým domácím mazlíčkům než ve vztahu k bratrům a sestrám. Také s nimi lépe vycházejí. Vyplynulo to z výzkumu psychologů Cambridgeské
univerzity. Děti (12 let) například uváděly menší míru konfliktu se zvířaty než se sourozenci, spokojenější přitom byli majitelé
psů než ostatních domácích zvířat. Skutečnost, že zvířata nerozumějí, co se jim říká, a nemohou odmlouvat, považovaly děti za výhodu, protože to znamená, že jsou nekritická. Studie potvrzuje domněnku, že zvířecí mazlíčci mohou mít velký vliv na zdravý vývoj dětí, zejména na jejich sociální dovednosti, psychickou pohodu a rovněž soudržnost rodiny a komunity.
„Mít domácího mazlíčka je v Evropě skoro stejně běžné jako mít sourozence. Vztahy k mazlíčkům a sourozencům se liší, ale naplňují stejnou základní lidskou potřebu, potřebu přijetí. Studie z Cambridge dokládá, že dvanáctileté děti vnímají vztahy s mazlíčky jako bližší a méně konfliktní. I proto
mazlíčci prospívají zdravému vývoji a mohou do určité míry tlumit negativní vliv náročných situací, například neshod s vrstevníky. Mazlíčci přinášejí dětem radost, pocit přijetí a citovou oporu, což děti nejen obohacuje, ale i posiluje ve zvládání zátěže. Zejména psi dokážou dětem věnovat výjimečnou míru pozornosti a vztahy s nimi jsou plné vzájemnosti. Zajímavé je také překvapení, které výzkum vyvolal. Dokládá skutečnost, že dospělí podceňují míru negativních emocí a konfliktů mezi sourozenci. Vztahy dětí s mazlíčky se podobají spíše přátelstvím než ze své podstaty složitějším vztahům se sourozenci.“
Lenka Kollerová, Psychologický ústav AV ČR




Napsat komentář