Obchodní řetězce v části Balkánského poloostrova zasáhla vlna bojkotů kvůli neúměrně vysokým cenám. Občanský protest v této formě začal původně v Chorvatsku, rychle se však rozšířil po celé bývalé Jugoslávii. Mnohde to bylo pro řetězce drsné upozornění: v Chorvatsku se v pátek, kdy normálně lidé nejvíc nakupují, obrat snížil o 44 procent, v Severní Makedonii o více než 46 a v Černé Hoře dokonce o 56 procent.
Bojkot v Chorvatsku, kde to všechno začalo, trval dva týdny v řadě. Účastnil se ho také 30letý Andro Anić, který přestal chodit do supermarketů, kde běžně nakupuje.
„Bojkot je pro mě důležitý, protože se týká základních potravin. Doufám, že si řetězce uvědomí, že ceny jsou opravdu vysoké, a že kvůli zákazníkům, které v televizních reklamách milují, s tím něco udělají,“ řekl.
„Bylo by fajn, kdyby lidé do té doby zůstali pevní a jednotní,“ přál si Anić, který „pendluje“ mezi Chorvatskem a Německem, kde si podle svých slov uvědomil, že za některé potravinářské výrobky tam platí polovinu toho, co ve své vlasti.
32letá Marica Bjelobaba se chovala se přesně podle doporučení, které lidem navrhlo sdružení Efektiva. „Chtěli bychom lidi naučit, že záleží na jejich volbě, že jsou to oni, kdo má moc ukázat obchodníkům, co si o jejich cenové politice myslí,“ řekl Dejan Gavrilović z Efektivy.
V Černé Hoře podobně jako v Severní Makedonii ceny potravin od roku 2021 „poskočily“ o 40 procent, v Bosně a Hercegovině o bezmála 50 procent. Nejlépe jsou na tom z bývalé Jugoslávie Slovinci: i jim sice zdražily potraviny o více než 40 procent, ale trvalo to deset let.
A v ČR se můžete také připojit..





Napsat komentář