COOLna

….dědictví času a kultury…


Jak ošidný je obraz…

„Román je plod lidské iluze, že můžeme pochopit druhého. Ale co víme jeden o druhém? Nic! Jediné, co můžeme učinit, je podat svědectví každý sám o sobě. Všechno ostatní je překročení naší pravomoci. Všechno ostatní je lež,“ tvrdí Kundera.

„Imagologové vytvářejí systémy ideálů a antiideálů, systémy, které mají krátké trvání a z nichž každý je rychle vystřídán jiným systémem, ale které ovlivňují naše chování, naše politické názory a estetický vkus, barvu koberců i výběr knih stejně mocně, jako nás kdysi dokázaly ovládat systémy ideologů,“ píše Kundera v Nesmrtelnosti. Devastujícímu vlivu politických ideologií, ale i imagologií, kdy se jedineční lidé ztrácejí za svými obrazy a všechny tváře se začínají podobat jedna druhé, se věnuje znovu a znovu. Snažil se vysvětlit, proč lidé podléhají jedné i druhé a proč on sám odmítá být svým vlastním nepřesným a zdeformovaným obrazem v médiích. A to ještě nebyl internet ani sociální sítě.

Tím, jak ošidný je něčí obraz, se zabývá opakovaně: „Naše já je jen pouhé zdání, neuchopitelné, nepopsatelné, mlhavé, zatímco jediná skutečnost, až příliš lehce uchopitelná a popsatelná, je náš obraz v očích jiných. A nejhorší je, že nejsi jeho pánem. Nejdřív se ho snažíš sám malovat, pak ho chceš aspoň ovlivňovat a kontrolovat, ale marně.“ Literární teoretik Květoslav Chvatík nazval Kunderův styl fanatismem přesnosti.

A právě díky svému úspornému a přesnému stylu dokáže Kundera srozumitelně postihnout ty nejsložitější a nejzávažnější otázky lidského bytí. Pocity, traumata či prožitky, které vnímají miliony lidí na celém světě. I proto jsou jeho díla ve světové literatuře nesmrtelná.



krematorium