COOLna

Ekologická organizace Hnutí DUHA je zvyklá pohybovat se na tenkém ledě společensky citlivých témat. I přesto pro ni kauza vyvolaná výrokem ministra zemědělství v kontextu zářijových povodní byla do jisté míry nová. Marek Výborný v tiskovém prohlášení naznačil, že je Hnutí DUHA zodpovědné za rozsah povodní na severní Moravě. Lidé z organizace následně čelili celé řadě nenávistných projevů, včetně výhrůžek smrtí.

„Stavba vodního díla Nové Heřminovy se po desetiletí potýká s překážkami různých organizací, například Hnutí Duha,” uvedl Marek Výborný v tiskové zprávě z 16. září. Co se začalo dít potom?
Jednalo se o velmi rychlý rozjezd událostí, kde již nefigurovala pouze strategie rychlé reakce, ale věc se otočila v krizovou komunikace. Minimálně třetina organizace byla v krizové komunikaci nasazena po dobu minimálně tří týdnů. Převážně tým komunikace, částečně fundraising a naši kampaňoví odborníci. Současně jsme byli nuceni řešit i naši osobní bezpečnost.

Jedna z linek naší komunikační strategie byla snažit se dostatečně vysvětlit, že v kauze Nové Heřminovy nejde o blokaci nějakého skvělého řešení, ale že je to spor o koncept toho, jak se má dělat protipovodňová ochrana. Druhá linka byla důsledně upozornit na to, že nejsme kverulanti, kteří bezdůvodně někde něco blokují. Dále mluvit o tom, že možnost spolků vstupovat do těchto řízení rámovat jako blokaci je neakceptovatelné z hlediska kvality rozhodování o věcech, které se týkají nás všech. Vydávali jsme velmi podrobné tiskové zprávy, v nichž jsme vysvětlovali události z naší perspektivy.

Důležité pro nás také bylo zápasit o neutrální část společnosti, která třeba poprvé přichází do kontaktu s podobným tématem. To jsme dělali skrze vystoupení v médiích s větším dosahem. Problém byl, že první zpráva, která spojila naše jméno s katastrofou, vyšla v Blesku. Nejčtenějším bulváru v České republice. V takový moment už vždycky taháte za kratší konec provazu, protože “bombastická” zpráva o tom, že Hnutí DUHA vytopilo dvě velká města, se mezitím dostala k největšímu okruhu lidí. S naší detailní zprávou už se nám pak samozřejmě nepodařilo dostat do titulků Blesku, ale věřím, že jsme skrz některá média s větším dosahem zvládli ten narativ trochu odbourat.

Postavila se za vás celá řada neziskových organizací a jejich zástupců a zástupkyň. Vnímala jste sounáležitost napříč neziskovým sektorem?

Určitě, dostalo se nám opravdu velké podpory od ostatních organizací, a to nejen od těch ekologických. Byla jsem v pravidelném kontaktu s lidmi z vedení různých neziskovek, cítila jsem i osobní podporu. Jsem velmi ráda, že takové vztahy v občanském sektoru jsou. Ukázalo se, že v krizové situaci se dokáže řada neziskových organizací spojit a nabídnout pomocnou ruku. Protože příště může být terčem kdokoliv další. 
Ta sounáležitost v neziskovém sektoru zafungovala velmi dobře a zároveň potvrdila pevné vztahy, které mezi námi panují. Řada z nich nám také přímo pomohla po expertní stránce. Pomohly nám i různé  organizace, které podobné situace velmi dobře znají a mají s nimi větší zkušenosti. Zmíněná In IUSTITIA, kolegové ze slovenských nevládek nebo organizace Greenpeace International, které fungují v nejrůznějších složitých podmínkách různě na světě a mají díky tomu opravdu zajímavou expertízu z hlediska bezpečnosti.

Co byste kromě toho, co už zaznělo, poradila neziskovým organizacím, kdyby se ocitly v podobné situaci?

Určitě bych doporučila zmíněnou strategii rychlé reakce. Díky ní budete na takové situace připraveni a v krizové situaci budete umět rychle vyhodnotit, kdo je za co zodpovědný, jak se rozhoduje a kdo třeba najde zdroje nebo lidi, kteří vám pomohou. Expertní zasíťování je také velmi důležitý aspekt – řadu věcí jsme nebyli schopni udělat interně a museli jsme na to mít konzultanty a konzultantky zvenku. Většina organizací v týmu například nemá specialistu/ku na krizovou komunikaci. Je dobré mít takové lidi vytipované dopředu, nebo mít člověka, který je dokáže rychle najít.

My jsme například dostali právnickou podporu pro bono a s právníkem jsme konzultovali, zda má smysl podat na ministra Výborného žalobu. Nakonec nám doporučil ji nepodávat, protože situace je právně nejasná. Právní řízení by se mohlo protáhnout na několik let s nejasným výsledkem. Zjišťovali jsme také, jak zabezpečit naši kancelář, v online prostoru nám byla doporučena aplikace TrollWall k filtraci nenávistných reakcí na sociálních sítích, bylo to opravdu spousta nové expertízy.

Co dopady na ostatní ekologické organizace nebo na neziskový sektor celkově? Na Slovensku se právě teď řeší pozměňovací návrh, která má omezit tzv. lobbing občanské společnosti, u nás ministr zemědělství mluví o omezování práv organizací vstupovat do určitých typů řízení.

Myslím, že se na této kauze ukázala křehkost společenské situace a čím dál menší ochota určité skupiny lidí vnímat občanský sektor pozitivně. Otázkou je, jak je velká a co jsou spouštěče, přes které jsou lidé schopni se tímto způsobem aktivizovat, a jak moc aktivně budou s těmito postoji pracovat různé politické strany. Každopádně je tady poměrně velké podhoubí pro nějaké tažení proti nevládkám a je potřeba ho brát velmi vážně.

Čím by podle vás neziskový sektor mohl získat větší odolnost, pokud tyto tendence budou narůstat?

Jedna věc je už zmíněná vzájemná podpora, aktivní vyjadřování solidarity a budování vazeb mezi organizacemi. A je potřeba říct, že celá řada organizací různým útokům čelí dlouhodobě. Je snadné ztratit citlivost, pokud se to neděje přímo nám, proto je důležité vnímat, že mnoho nevládek v tomto funguje už dlouhá léta.

Rozhodně je nutné zkusit dál působit na tu neutrální část lidí, zpřítomňovat, co neziskové organizace dělají, v čem jsou přínosné. Protože je vidět, že protistrana je velmi jednoduše mobilizovatelná k docela závažným věcem.

Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA