COOLna

Výzkumy ukazují, že lidé tíhnoucí ke komerčnímu popu, mainstreemovému rapu a nenáročné elektronické hudbě často spadají do skupiny s podprůměrnými kognitivními schopnostmi.

„Tyto žánry se vyznačují přímočarými texty a chytlavými melodiemi, které jsou navrženy tak, aby okamžitě upoutaly pozornost,“ vysvětluje Claire Monete, která se specializuje na psychologii hudby. „Jejich úspěch je založen na jednoduché formuli – opakování a snadná zapamatovatelnost.“

Na opačném konci spektra stojí jazz a klasická hudba. Tyto komplexní žánry podle výzkumů preferují častěji lidé s nadprůměrnou inteligencí a vyšším vzděláním. Důvodem může být jejich složitá struktura – jazzové improvizace či propracované klasické harmonie vyžadují od posluchače větší pozornost a schopnost analyzovat složitější hudební vzorce. „Poslech vyžaduje určitou míru soustředění a schopnost vnímat více vrstev současně. To může být pro některé posluchače náročné, ale zároveň intelektuálně stimulující.“

Bylo by však zjednodušující tvrdit, že poslech určitého žánru automaticky vypovídá automaticky o inteligenci člověka. Významnou roli hraje i prostředí, ve kterém člověk vyrůstal, jeho kulturní zázemí či emoční inteligence.

„Je důležité zdůraznit, že hudební vkus ovlivňuje řada faktorů – od osobních zkušeností přes sociální prostředí až po momentální náladu,“ upozorňuje Monete. „I člověk s vysokým IQ si může pustit popovou písničku jako emocionální útočiště.“ Preference určitého typu hudby tak může souviset i s hledáním okamžitého potěšení a úniku od každodenních starostí. Mnozí posluchači komerční hudby využívají právě její nekomplikovanost jako způsob relaxace.

Zajímavým aspektem je i role intelektuální zvídavosti. Lidé, kteří aktivně vyhledávají nekonvenční hudební žánry, často vykazují silnější touhu po poznávání a experimentování. Hudba se pro ně stává formou mentálního cvičení.

I když výzkumy naznačují určité trendy, je třeba se vyvarovat přehnaného zjednodušování. Proč? Paradoxně za to mohou opět stroje. Hudební preference jsou podle odborníků komplexním fenoménem – a s nástupem streamovacích služeb se tradiční hranice mezi posluchači různých žánrů stírají. Mladší generace často kombinují různé styly bez ohledu na jejich „intelektuální náročnost“. Algoritmy navíc nabízejí personalizované playlisty, které mohou obsahovat mix všech možných žánrů.