COOLna

Dělat žebříček toho, co nebo kdo ohrožuje demokracii (nebo úžeji evropské demokracie), je stále náročnější úkol. Množství rizik roste a zdaleka mezi ně nepatří jen obvyklí podezřelí typu Rusko, Čína nebo různá lokální nacionálně konzervativní uskupení. Státní aktéři coby hrozby jsou v něčem alespoň staromilsky předvídatelní staří známí, jakkoli je jejich předvídatelnost někdy brutální a krvelačná. Vedle nich platili za rizika „svobodného“ světa často abstraktní aktéři typu korporace, globalizace či kapitalismus sám – amorfní entity bez tváře, kdy zvláště ty poslední působily spíše jako všudypřítomný vzduch než něco uchopitelného. V době radikální individualizace nicméně sestupují z oblak i konkrétní postavy, které ve svých rukou drží drtivou část světového bohatství a moci.

Nikdo to v uplynulých letech neukazuje lépe než Elon Musk, nejbohatší muž světa. V listopadových volbách ve Spojených státech sice vyhrál Donald Trump, nicméně ten přece jen nakonec zvítězil v celkem tradičních volbách a s podporou tradiční Republikánské strany. Není však jasné, zda skutečně vyhrál on, nebo Elon Musk, který si na něj vsadil a k vítězství mu svými penězi, vlivem a ultrapravicovou platformou X pomohl. Ostatně od voleb častěji slyšíme o dvě generace mladšího Muska než vyčerpaného Trumpa, který se točí v setrvačném víru svých několika málo myšlenek, jejichž středem je za každou cenu zůstat v epicentru moci.

Musk napřel peníze tam, kde ucítil možnost zmnožit svou moc a upevnit své bohatství a adoptoval pravicové teze adorující kult individuálního úspěchu a bohatství coby jediného legitimního cíle lidského pinožení v prachu světa. Posadil se na vyleštěný trůn, před nímž se vine nekonečná řada chudáků, kteří uvěřili v evangelium hrabivosti a osobní odpovědnosti za vše, aby Muskovi v němém údivu líbali boty a rvali se za něj v lobotomických přestřelkách na jeho vlastní sociální síti X i kdekoli jinde. Z Nového světa se nám tak vrací jakýsi pokroucený starý feudalismus oplácaný bahnem nových technologií a v jeho čele nejbohatší představitel stojící nad demokratickými státy světa. Musk podává v Evropě ruku svým i Trumpovým ultrapravicovým spojencům a peskuje ty, kdo této nově se formující mutaci fašismu stojí v cestě.

V Německu Musk před blížícími se volbami podpořil ultrapravicovou AfD s tím, že pouze ona může zachránit Německo, zatímco odcházejícího sociálnědemokratického kancléře Scholze označil za nekompetentního hlupáka. Dlouhodobě jiskří sympatie mezi Muskem a italskou premiérkou a vůdkyní postfašistické strany Bratři Itálie Giorgiou Meloni. V Británii pak Musk zaútočil na labouristického premiéra Starmera, kterého globální oligarcha navrhuje zavřít do vězení.

Podpoře technologického feudála se naopak těší britští reformisté, dříve známí jako Brexit Party. Jejich vůdce Nigel Farage sice lezl Muskovi do zadku jak mohl, ale bohužel to nestačilo. Podle Muska strana potřebuje lepšího vůdce. Muska rozlítilo, že má šéf strany, který kdysi úspěšně prosadil brexit, což Británii decimuje dodnes, problém s Tommym Robinsonem, což je čelný představitel britské ultrapravicové scény, násilník a usvědčený podvodník, který to dotáhl až do vězení. Musk ho ovšem považuje za politického vězně a hrdinu.

Muskovo řádění v zahraniční politice je rozšířením jeho obvyklého působiště na síti X, kterou nechal upravit tak, aby přednostně šířila jeho vlastní myšlenky. Nyní dělá totéž s nastupující americkou vládou v zádech, kdy bude možná čím dál méně zřejmější, co je jeho chvástání a co oficiální postoj ekonomicky a vojensky nejsilnějšího státu světa, přičemž základní tezí nastupující garnitury je zájmy světa ignorovat.

O podpoře, které se Musk těší, vypovídá nejen jeho mentální i fyzická blízkost Trumpovi, ale třeba i změna postoje Donalda Trumpa ve věci udělování víz, kdy se přiklonil k zájmům planetárního oligarchy, a to proti vůli svých voličů a podporovatelů. Za zmínku také stojí dřívější vyjádření nastupujícího Trumpova viceprezidenta J. D. Vance, který zmínil, že by americká podpora NATO měla podmíněna tím, že Evropa nebude regulovat Muskovu síť X.

Po debatách o potenciálních technologických hrozbách ze strany čínské společnosti Huawei či sociální sítě TikTok by si tedy Evropa měla vážně promluvit o síti X, která se proměnila v konspirační stoku šířící převážně pravicový, konzervativní a nenávistný obsah. Přesto je stále hlavním komunikačním kanálem většiny politiků, novinářstva a médií vůbec, v Česku zvláště.

Ostatně Česko je dlouhodobě proti kombinaci bohatství a moci zcela bezbranné a obdiv k miliardářstvu zde nabírá až náboženských rozměrů, což je dáno tím, že si domácí oligarchové rozebrali většinu médií a z hlídacích psů si nadělali domácí mazlíčky. Možná je načase všechno to, co Musk dělá, říká a ukazuje, domácímu publiku podat více „polopaticky“, aby bylo každému jasné, že bohatství generuje moc, pokud chceme zachovat demokracii, musí být pod demokratickou kontrolou. Ta absolutní, pocházející z absolutního bohatství, zvláště. A podobně jako bylo potřeba rozebrat feudální panství, není možné svět zachránit jinak než demontáží současné mutace feudalismu, který si rozparceloval veřejný prostor a jako mor se rozlézá Evropou.

Stanislav Biler