COOLna

Lastovecká dozoruje takzvanou brněnskou bytovou kauzu, spojenou s tamní ODS. Stranu vede na jižní Moravě právě ministr spravedlnosti Blažek.

Před dvěma lety se státní zástupkyně a šéf justice střetli poprvé: kvůli případu, který se dotýká také brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS). Ministr tehdy poslal nejvyššímu státnímu zástupci Igoru Střížovi na základě interpelace jihočeského poslance Václava Krále (ODS) řadu otázek – mnohé z nich se úzce dotýkaly soukromého života Lastovecké.

Ta opakovaně pronesla, že tento typ dotazů považuje za nátlak. Nyní státní zástupkyně poukazuje na to, co se dělo v zákulisí: předala dokumenty, z nichž vyplývá, že při zodpovídání poslaneckých dotazů ministr Blažek použil informace – a navíc prý nepravdivé –, které od Stříže nezískal. Ten totiž osobní záležitosti státní zástupkyně odmítl rozebírat.

Jeden dotaz se týkal opatrovnického řízení, v němž Lastovecká žádala o svěření nezletilé osoby do své péče. V dotazu zazněly i některé detaily z tohoto řízení, včetně spisové značky. „Vnímala jsem to jako demonstraci toho, co o mně vědí a jsou schopní si o mně zjistit. Což mě, přiznám se, vyděsilo,“ líčí. Tato otázka se nakonec do Blažkových odpovědí poslanci Královi nedostala – Lastovecká se domnívá, že díky jejímu zásahu.

V jiném dotazu se Král ministra ptal, zda je Lastovecká dlouholetou přítelkyní či blízkou známou dřívějšího politika z městské části Brno-střed, protikandidáta tamní ODS Svatopluka Bartíka. Tím se podle státní zástupkyně politici snažili prokázat její podjatost v kauze brněnských bytů.
I na tento dotaz Stříž odmítl reagovat. Přesto Blažek svému spolustraníkovi odepsal, že státní zástupkyně má k Bartíkovi blízko. Podle Lastovecké lživě. „Je jednoznačně veřejný zájem na tom, aby veřejnost věděla, že ministr opakovaně lže,“ říká žalobkyně v rozhovoru.

Začněme jedním výrokem ministra spravedlnosti Pavla Blažka. V rozhovoru nedávno mluvil o tom, že osobní otázky, které na vás v poslaneckých interpelacích padly, jsou „mediální mýtus“. Jak to vnímáte?

Vnímám to jednoznačně tak, že to mediální mýtus není. Faktem je, že takové otázky tam položené byly. Proto jsem se rozhodla, že je potřeba, aby zejména ta nejcitlivější otázka byla zveřejněna. Aby bylo zjevné, že pan ministr opakovaně nepravdivě uvádí, že se nezajímal o můj rodinný život a o můj osobní život. Protože se zajímal.

O jaké konkrétní otázky šlo?

Konkrétně o otázku, která se týkala opatrovnického řízení, které jsem vedla. Byla v ní uvedena jména účastníků i spisová značka tohoto řízení.

Co jste na této otázce považovala za problematické?

Považovala jsem ji za problematickou z několika hledisek. Jednak vůbec nerozumím tomu, jak poslanec Václav Král, který nemá žádnou vazbu na mě, na moji rodinu, na rodinu těch osob, se kterými jsem to opatrovnické řízení vedla, ví o tom, že nějaké opatrovnické řízení vedu, a jak ví, s kým ho vedu. A že zná jeho spisovou značku.
Přijde mi velice nebezpečné, aby si někdo o státním zástupci zjišťoval informace tohoto typu. Opravdu velmi nebezpečné.
Obecně pak všechny tyto otázky byly zformulované tak, že se dopouštím něčeho, co není úplně morální, něčeho, co je za hranou slušného chování. Všechny otázky měly za cíl mě dehonestovat. Navíc v době, kdy ta otázka byla položená, opatrovnické řízení běželo a zejména pro nezletilou osobu, které se týkalo, bylo velice citlivé a velice traumatizující probírat její složitý život v médiích.

Čím si vysvětlujete, že tato otázka na vás přišla?

Přemýšlím o tom poměrně často. Vůbec nechápu, proč se v rámci jedné kauzy zvedla taková obrovská vlna zájmu ze strany jak poslanců, tak ministra spravedlnosti. Přitom se jedná o kauzu, která je skutkově jednoduchá. Rozhodně pak nechápu, jak by moje opatrovnické řízení mohlo hrát jakoukoliv roli ve výkonu funkce státního zástupce.

Takže nemáte žádnou teorii.

Domnívám se, že se mě jako státní zástupkyni činnou v těchto kauzách snažili dehonestovat, mimo jiné i údajným nadstandardním spojením se Svatoplukem Bartíkem, a v důsledku toho dehonestovat moji práci státní zástupkyně.
Je to nesmysl, protože jednak Svatopluk Bartík není jakýmkoliv protivníkem současného ministra (jde o radního Brna-střed z let 2014 až 2018 za hnutí Žít Brno), jednak to není osoba, se kterou bych byla jakkoliv spojena, což jsem opakovaně uváděla. Nejsem žádná jeho dlouhodobá přítelkyně či blízká přítelkyně. Takže otázky podle mě byly pokládané s cílem dehonestovat moji osobu, dehonestovat mě jako státního zástupce, a to v souvislosti s konkrétním trestním řízením.

Vnímáte to z ministrovy strany jako nátlak?

Chápala jsem to jako tlak, protože opravdu nerozumím tomu, proč v jedné kauze přijde od ministra jedenáct dotazů. Vnímala jsem to jako demonstraci toho, co o mně vědí a co jsou schopni si o mně zjistit. Což mě, přiznám se, vyděsilo.

Důležité je také zmínit, že otázka týkající se opatrovnického řízení se ve finále do ministrových odpovědí poslanci Královi nedostala. Víte, kdo ji stáhl a proč?

Domnívám se, že to bylo po mé intervenci u několika mých nadřízených, kdy jsem se velice ostře ohradila proti formulaci této otázky, proti obsahu této otázky a ohradila jsem se proti tomu, aby na tuto otázku bylo nějak reagováno.

Jak reagoval nejvyšší státní zástupce Igor Stříž na otázku, která se týká vašeho vztahu s panem Bartíkem? Ministerstvu na tento a další osobní dotazy nakonec odmítl odpovědět.

Pan doktor Stříž si vyžádal informaci ode mě, já jsem mu naprosto jednoznačně řekla, že nejsem s panem Bartíkem v žádném vztahu a nikdy jsem nebyla.

Proč si myslíte, že vás chtěli pan ministr či pan poslanec Král dehonestovat? Vidíte spojitost s bytovou kauzou a s lidmi z ODS, kteří v ní jsou zahrnutí?

Tato reakce přišla v okamžiku, kdy jsme zahájili první trestní stíhání v rámci takzvaných bytových kauz.

Pan Stříž na otázku ohledně pana Bartíka a na další osobní otázky ministerstvu zcela odmítl odpovědět. Ministr spravedlnosti ale poslanci Královi na otázku, zda jste s panem Bartíkem byla v blízkém vztahu, odpověděl: „Ano, to je pravda.“ Co se stalo? Máte pro to vysvětlení?

Podle mě je jediným vysvětlením, že pan ministr lže. Nejsem v blízkém kontaktu s panem Bartíkem. A ani v té době jsem nebyla.

Hovořila jste o tom přímo s panem ministrem?

Ne.

Setkali jste se?

Ne.

Potvrzujete tedy slova Pavla Blažka, že se osobně neznáte. Každopádně pro podobný postup musí mít pan ministr nějaký důvod. Nemohl tu situaci třeba jen vyhodnotit jinak, než jak ji vidíte vy? Tedy že si zjistil informace jinou cestou a řekl si: „Dobře, já už ten vztah, který spolu mají, nazývám blízkým vztahem.“

Ta otázka je formulovaná úplně jasně: jestli jsem dlouholetá přítelkyně nebo blízká známá. Nejsem ani jedno. Neumím si představit, jak by si pan ministr mohl zjistit informace, které by svědčily o něčem jiném.

Nemůžete mít prostě jen jinou definici blízkého vztahu, než má pan ministr?

Já samozřejmě nevím, jak si pan ministr definuje blízký vztah, ale já si ho definuju poměrně úzce. Tedy že jsou to lidi, které mám ráda, lidi, se kterými se stýkám, se kterými si telefonuji, píšu, jezdím na dovolenou, se kterými si dáváme dárky. Nic z toho pan Bartík nesplňuje.

Jak je tedy možné, že pan Blažek na tuto a další otázky dodal odpovědi, přestože je nejvyšší státní zástupce Stříž neposkytl? Setkala jste se s tím někdy?

Nikdy jsem se s podobnou situací jako v únoru a březnu 2023 nesetkala. Myslím si, že nikdo v soustavě státního zastupitelství se s takovou situací nesetkal. Domnívám se, že všechno, co se v té době kolem bytové kauzy v Brně dělo, bylo netypické a divné.

Proč od vás tyto informace přichází právě teď, tedy po téměř dvou letech od interpelace pana poslance Krále a od ministrovy odpovědi?

Z několika důvodů. Jednak kvůli mediálnímu tlaku ze strany pana ministra na mě a pokračující dezinterpretaci toho, co se tehdy dělo. Proto to otevírám. A také proto, že opatrovnické řízení už je skončené. Dítě je o dva roky starší, není v aktuálním traumatu a domnívám se, že už pro ně nebude traumatizující, když se tato otázka znovu otevře.
Podstatné však je, že ministr opakovaně, v několika rozhovorech, které poskytl, říkal, že tam otázky na osobní vztah nebyly, a opakovaně tvrdí, že státní zástupce je povinen vydržet tlak. Což samozřejmě vím, ale je otázka, jaký druh tlaku to je.
Samozřejmě rozumím tomu, že když má státní zástupce vazby na určité osoby, může to případně mít vliv na kauzy a mohlo by to založit podjatost. Ale ne to, jestli vede opatrovnické řízení, a zda údajně dokonce stupňuje psychický tlak na matku dítěte, o které to opatrovnické řízení vedeme.

Tento týden pokračuje líčení v bytové kauze, v níž jako svědkyně vystupuje i brněnská primátorka Markéta Vaňková. Vy jste v tomto případu žalobkyně. Neobáváte se, že může to, co se nyní od vás dozvídáme, ovlivnit další průběh jednání?

Určitě ne.

Součástí integrity státního zástupce asi má být i soukromý život. Není tedy v pořádku, že i ten je podroben bližšímu zkoumání?

Chtěla bych říct, že mám jednu z nejvyšších bezpečnostních prověrek – na stupeň tajné. Národní bezpečnostní úřad každých sedm let prověřuje můj soukromý život, jestli jsem schopná výkonu funkce státního zástupce. To zahrnuje zkoumání mých osobních účtů, předpokládám, že i mých rodičů, zahrnuje to veškeré mé osobní vazby, veškerý můj soukromý majetek. Domnívám se, že státní zástupce je povinen to snést. A nic proti tomu nemám. Zrovna teď si obnovuji prověrku, takže dokládám všechno. Úplně.

Ale domnívám se, že dotazy, jestli stupňuji psychický nátlak na biologickou matku dítěte, které je pravomocným soudním rozhodnutím svěřeno do pěstounské péče, jsou daleko za hranou toho, co je nejen státní zástupce povinen snést.
Navíc jsou všechny otázky kladeny velice manipulativním způsobem. Jestli jsem oznámila, že jsem blízká přítelkyně, jestli jsem podjatá, protože jsem blízká přítelkyně… Já nejsem podjatá. Navíc státní zástupce má povinnost podjatost hlásit. Kdybych jakoukoliv cítila, mám povinnost to nahlásit svým nadřízeným. A já samozřejmě žádnou podjatost necítím.
Ano, státní zástupce je povinen snést velký dohled nad svým soukromým životem. Je to vyjádřeno i v rámci zákona o utajovaných informacích a bezpečnostní způsobilosti. Tento dohled vykonává NBÚ. Ale nemyslím si, že ministr spravedlnosti se má zajímat o mé pěstounské řízení.

Zajímalo by mě, jak tyto dotazy komentovali vaši kolegové, vaši nadřízení?

Byli překvapeni stejně jako já, nikdy se s ničím takovým nesetkali.

I pan Stříž?

Doktor Stříž si mě zavolal, ukázal mi tu otázku a řekl, že mu to přijde za hranou. Považoval za nutné mě s takto položenou otázkou osobně seznámit. Ukázal mi celou tu interpelaci a řešili jsme, co s tím.

Zajímalo by mě, jestli to, jak pan ministr vstupuje do brněnské kauzy, nepovažujete za jisté porušení rozdělení moci. Jestli to podle vás není porušení nějakých základních demokratických principů.

Já bych to tak silně nenazvala. Nenazvala bych to porušením demokratických principů – porušení demokratických principů by bylo, kdyby mu moji nadřízení odpověděli a on s těmi odpověďmi dál pracoval. Myslím si tedy, že ne.

Nicméně s nějakými vašimi osobními informacemi se zřejmě pracuje. Pokud ne sám pan ministr, tak rozhodně jeho kolega Václav Král.

Ano, zjišťuje si o mně osobní informace, které nechci, aby si o mně zjišťovali.

Přesto to jako porušení demokratických principů nevnímáte.

Myslím si, že to je prostě selhání jednotlivce.

Poslanci mohou interpelovat cokoliv, je to jejich právo. Jak tedy měl podle vás ministr postupovat, když mu na stole přistál takto formulovaný dotaz?

Neměl tuto otázku pokládat dál a měl odmítnout na ni odpovědět.

Ráda bych se vrátila k jedné věci. Pan ministr v rozhovoru říkal, že žádný jiný státní zástupce si nestěžuje tak jako já…

A k tomu dodal: „Kdo vnímá jako tlak dotaz veřejnosti na jeho práci, špatně chápe výkon veřejné funkce.“

Ano.

Jak vy tedy vnímáte to, že pan ministr jinými slovy říká, že nejste tak odolná?

To mi právě vadí. Myslím si, že to, co dělal a dělá, je za hranou. Dělat to neměl a to, že se bráním, neznamená, že nejsem odolná. Prostě se jenom bráním a poukazuju na to, že věci, které dělal, nebyly správně.

Máte v této věci podporu státního zastupitelství?

Mám, nemohu mluvit za instituci, ale vnímám silnou podporu státních zástupců i státních zástupkyň.

A pokud bude pan ministr na základě tohoto rozhovoru reagovat například kárnou žalobou, budete mít podporu i v takovém případě?

Předpokládám, že budu mít podporu i v tomto případě.

Může to však pro vás dopadnout špatně.

Nemůže, protože žádný kárný delikt nepáchám. Je jednoznačný veřejný zájem na tom, aby veřejnost věděla, že ministr opakovaně lže. Ochrana informací se vztahuje na informace z kauz. Já sděluji informace, které se týkají jenom a jenom mě, mé rodiny a osob kolem mě.

Nepřipouštíte si tedy, že by to pro vás mohlo dopadnout špatně.

Vůbec.

Na druhou stranu nám o ministrovi současné vlády říkáte, že lže.

Ano.

To je silné vyjádření.

Myslím si, že žijeme v demokratické společnosti a že můžeme říkat o ministrech, že lžou, když lžou.

Může to ovlivnit politické dění v zemi a vaše slova, jakožto státní zástupkyně, bezpochyby mají jinou váhu, než když to řekne někdo v hospodě.

Stejně jako já jsem zodpovědná za to, jak vykonávám svoji funkci, je i pan ministr zodpovědný za to, jak vykonává tu svoji. A pokud o mně opakovaně lže, mám právo vystoupit a říct to.

Posuňme se k samotné bytové kauze. Jako svědek u soudu vystoupil Pavel Hubálek, bývalý starosta Rojetína, člověk, který měl vazby na brněnskou ODS. Popisoval mechanismus, jak se s byty údajně kupčilo. Jakou dáváte jeho výpovědi váhu? Věříte mu?

Domnívám se, že věrohodnost Pavla Hubálka bude řešena při pokračování soudu 30. ledna, soud bude posuzovat jeho věrohodnost v kontextu dalších důkazů, které jsou založeny ve spisovém materiálu.

Jaké máte pro jeho tvrzení důkazy? Bavíme se tady o věcech, které jsou staré víc než dekádu.

Jeho výpověď soud posuzoval už v loňském a letošním roce v případě trestního řízení Vladimíra Machaly (někdejšího šéfa brněnské kriminálky), kde shledal, že tato výpověď koresponduje s dalšími zajištěnými důkazy.

V tomto konkrétním řízení pak byla podpořena odposlechy telefonní linky Petra Kosmáka a důkazy zajištěnými z mobilního telefonu Vladimíra Machaly, zejména pak z whatsappové komunikace mezi Vladimírem Machalou a Petrem Kosmákem. Obdobně bude soud postupovat v kauze, která probíhá. Předpokládám, že ve vyneseném rozhodnutí vysvětlí, zda a případně proč shledal výpověď Pavla Hubálka věrohodnou, či nikoli.

Narážím tím na asi nejzávažnější výrok, který z jeho strany padl, tedy na údajné předání úplatku tehdejší radní Brna-střed a dnešní primátorce Vaňkové.

Doktorka Vaňková je předvolaná k soudu na 30. ledna, předpokládám, že soud se jí na uvedené bude dotazovat a její výpověď vyhodnotí opět v kontextu provedeného dokazování. V současné době je v roli svědka podávajícího svědeckou výpověď. Její výpověď, stejně jako výpověď Pavla Hubálka, bude soud hodnotit v kontextu ostatních provedených důkazů.

Může se v budoucnu stát, že se její role změní?

K trestnímu řízení do budoucna se vůbec nechci vyjadřovat.

Věříte tedy panu Hubálkovi?

Obecně je nutno věrohodnost svědků prokazovat dalšími důkazy. Pokud vám svědek předá informace, musíte je ověřit. Nemůžete vzít svědkova tvrzení a bez dalšího dokazování říct, že jsou pravdivá. V případě pana Hubálka je nutno postupovat úplně stejně jako u všech ostatních svědků.

Ale lhát může každý.

Lhát může každý, kdo je v pozici obviněného.

Takže teoreticky může lhát beztrestně.

Nesmí nikoho křivě obvinit. To by byla křivá výpověď a křivé obvinění.

Má pan Hubálek status spolupracujícího obviněného?

Tento status ještě nemá.

Bude ho mít?

Nemohu se vyjadřovat do budoucna, ale v rámci své svědecké výpovědi u soudu pan Hubálek opakovaně potvrdil, že o tento status usiluje.

Chápu správně, že to, jakým způsobem v této kauze vypovídá, může vést k tomu, že mu budete navrhovat mírnější trest, čímž oceníte jeho spolupráci?

Trestní řád umožnuje zohlednit výši trestu nejen s ohledem na to, že obviněný spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení, ale i s ohledem na to, že trestnou činnost doznává. Ze zákona je tedy nutno k doznání a ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení přihlížet. V případě Pavla Hubálka není důvod postupovat jinak.

Vrátím se k roli paní Vaňkové. Nešlo o jeden výrok týkající se úplatku, on popisoval celý mechanismus předávání bytů a její údajnou roli jakožto radní Brna-střed. Pokud máte možnost tyto informace ověřit, jak je možné, že je primátorka nadále svědkyní?

Na tuto otázku nemohu odpovídat.

Pan Hubálek o brněnských kauzách s policisty mluvil už někdy v roce 2019. Teď je rok 2025. Uteklo šest let.

To je hodně let, že?

Nemáte pocit, že vám tady uniká spravedlnost?

Může to tak zvnějšku vypadat.

Kde je problém?

Je to velice složitá kauza. Převzala jsem ji v roce 2019 poté, co byla zatížena masivními úniky informací ze strany policie přímo k osobám, které pracovaly nebo byly napojeny na Úřad městské části Brno-střed. Za tyto úniky informací byl vyšetřující policista Vladimír Machala pravomocně odsouzen. To vyšetřování kauzy mimořádně zkomplikovalo.

Kromě toho, že se jedná o složitou kauzu, máme v České republice velmi komplikované trestní řízení, kdy dublujeme trestní proces před zahájením trestního stíhání a po zahájení trestního stíhání, což znamená, že opakujeme výslechy svědků, opakujeme provádění určitých důkazů a současně máme mimořádně velké problémy s vyhodnocováním zajištěných mobilních telefonů a počítačů.
Když zajistíte telefon, běžně trvá rok nebo rok a půl, než se do něho dostanete a podaří se vám získat data. Současně stoupají požadavky soudu na míru prokázanosti trestné činnosti již v době podání obžaloby, což je samozřejmě v pořádku, ale komplikuje se tím přípravné trestní řízení, přestože by hlavní dokazování mělo probíhat před soudem.

Redaktorka popisovala machinace s byty v Brně zhruba od roku 2012. Celou dekádu. Objevovaly se v nich různí politici z různých politických stran. Neměla v tom policie konat od začátku, kdy jste mohli získat důkazy? Po deseti letech si svědci – dle svých slov – nic nepamatují a těžko dohledáte finanční toky.

Určitě, o tom nepochybuji. Policie měla konat nejpozději v roce 2014, kdy vyšly najevo první případy spojené s machinacemi s byty v Brně, a měla konat úplně jinak, než konala. Kdyby konala jinak, i kauza by vypadala úplně jinak. Nechci, aby to vypadalo, že se vymlouvám, ale my jsme dostali trestní řízení v roce 2019 poté, co bylo už od roku 2014 medializováno, že je Pavel Hubálek prověřovaný, případně stíhaný pro machinaci s byty.
Od roku 2014 a masivně od roku 2018 jsou ve veřejném prostoru informace o tom, že policie vede prověřování machinací s městskými byty v Brně. Minimálně od roku 2018 do jeho předání na NCOZ v roce 2019 probíhalo trestní řízení nestandardně.
Policista, který vedl toto trestní řízení v roce 2018 – jak už jsem zmiňovala shora – byl za vedení tohoto trestního řízení pravomocně odsouzen. V okamžiku, kdy případ převzala NCOZ, byla nucena se s dřívějšími nestandardními postupy v rámci trestního řízení vypořádat, což je jeden z důvodů, proč kauza nebyla dosud ukončena.

Zástupci ODS celou dobu říkají, že pan Hubálek lže. Co mu hrozí, kdyby se ukázalo, že mají pravdu?

Pokud celou dobu lže, tak lže se záměrem způsobit někomu škodu a mohl by být trestně odpovědný za spáchání trestného činu pomluvy a křivého obvinění.

Připouštíte si tuto možnost?

Nevím o tom, že by za celou tu dobu bylo proti panu Hubálkovi zahájeno jakékoliv trestní řízení pro podezření ze spáchání těchto trestných činů.

Probíhá také kauza Otakara Bradáče, někdejšího šéfa bytové komise městské části Brno-střed a politika ODS. Jak jste daleko?

Kauza je velmi medializovaná a sledovaná. Jsem velmi ráda, že v bočních větvích této kauzy už padly první pravomocné rozsudky. Osoby předávající úplatky – kromě jedné – velmi stály o uzavření dohody o vině a trestu se státním zástupcem. Policista, který vinu popíral, byl rovněž odsouzen, byť zatím nepravomocně. Ukončení hlavní kauzy očekávám v prvním pololetí tohoto roku.

Jaký bude váš další postup v brněnských bytových kauzách? Dokážete už teď říci, kolik by mohly mít nakonec větví, kolika nemovitostí by se to mohlo týkat?

Nemohu vám říct nic konkrétního, nicméně v současné chvíli už mám úplně jasnou představu o rozsahu celé bytové kauzy. Je důležité poznamenat, že její mediální obraz je něco jiného než bytová kauza sama. Média, která pravidelně píšou o obrovském rozsahu kauzy, vytváří tlak nejen na osoby, které označují za podezřelé, ale i na mě. Státní zástupce nicméně vždy a za každých okolností musí postupovat striktně podle zákona a nepodlehnout žádnému tlaku – a to jak na rozsah kauzy, tak na styl a způsob provádění trestního řízení.