COOLna

Lingvisté z Oxfordu vyhlásili slovem roku 2024 „brain rot“, které lze přeložit jako zahnívání mozku nebo mozkovou hnilobu. Další slova roku se brzy přihlásí o pozornost.

Slovní spojení brain rot je poprvé zaznamenáno v románu Walden (česky vyšlo jako Walden aneb Život v lesích) Henryho Davida Thoreaua, který spatřil světlo světa ve Spojených státech v roce 1854. Autor filozof, který v knize hledal cestu k prostému ale plnohodnotnému životu ve spojení s přírodou, přirovnal dobové hloupnutí společnosti k bramborové hnilobě, přičemž tu mozkovou nemá na rozdíl od bramborové nikdo zájem řešit.

Příkladným typem mozkohnilobného obsahu je pak série Skibidi Toilet Gruzínce Alexeje Gerasimova (nejde o žádného z ruských fotbalistů ani kameramana), který spravuje youtubový kanál DaFuq!?Boom! V animačně jednoduchých videích vytvářených pomocí herního softwarového frameworku hrají hlavní roli humanoidní toalety. Výsledek se šíří především díky síti TikTok, přičemž ve finále dosahuje desítek milionů zhlédnutí, a tak tuto bizarnost neminula ani vlna morální paniky nad dětskými mozečky otrávenými něčím natolik neestetickým a tupým.

Podobnou virální sílu pak měly letos i meme „only in Ohio“, které si utahovaly z četnosti bizarních událostí v tomto americkém státě. I zde bychom našli českou paralelu – například spisovatelka Pavla Horáková v románu Teorie podivnosti jako místo, kde se kumulují nepravděpodobné nehody a události, identifikovala Šumpersko, v úvahu by ale mohlo připadat i Brno.

Vliv internetové kultury nejmladších generací na lidskou komunikaci ale nekončí jedním pojmem – z popsaného audiovizuálního kontextu organicky vyrůstá další slangové lexikum, které lze označit jako „brain rot language“, kdy například termín skibidi zároveň obecně označuje něco nesmyslného, zatímco původně vlastní jméno ohio se používá k označení něčeho trapného nebo podivínského. V obou případech jde o v současnosti sílící jev, kdy má internetová kultura signifikantní dopad i na jazyk ve starém off-line světě.

Výběr slova roku zároveň odráží širší debatu o duševním zdraví zvláště mladých lidí ve spojitosti s ne úplně produktivním trávením času v on-line světě. Casper Grathwohl, prezident společnosti Oxford Languages, k letošnímu vítězi kromě jiného řekl: „Když se ohlédneme za oxfordským slovem roku v uplynulých dvou desetiletích, můžeme si všimnout rostoucího zájmu společnosti o to, jak se vyvíjí náš virtuální život, jak internetová kultura proniká do velké části toho, kým jsme a o čem mluvíme.“ Slovo „brain rot“ zároveň považuje za vypovídající o tom, co považujeme za hrozbu virtuálního života, i za signál další kapitoly kulturní konverzace o technologiích. Neopomenul se zmínit ani o dotčených generacích – alfa a Z, přičemž poukázal na jejich drzé sebeuvědomění si zhoubného efektu konzumace sociálních médií, do jejichž světa se už narodily.

Internetová komunikace stojí i za vzkříšením popularity slova „lore“, doloženého už v tisíc let starém staroanglickém souboru kázání. Aktualizovaný význam se vztahuje k rozsáhlé znalosti historek, drbů a životopisných detailů spojených s nějakou celebritou nebo i postavou z filmu, knihy apod. Funguje jako svým způsobem hierarchizace příslušníků konkrétního fandomu, kdy nejvýše stojí ti nejzasvěcenější, co znají „lore“ jako nikdo jiný.

Výrazně mladšího původu je pro změnu další slovo z užšího výběru – „slop“. To se objevuje v polovině 19. století v souvislosti s nekvalitní literární nadprodukcí sentimentálních románů. V současnosti se jím neoznačují literární klišé, ale podřadné texty generované počítačovými modely LLM (large language model), které prosluly svou nepřesností. Výskyt staromódního pojmu ale napomohly zvýšit o 332 procent.

Prozaický původ má i slovo „dynamic pricing“, které do angličtiny proniklo ve dvacátých letech ze švédského ekonomického pojmu „dynamiska prisbildning“, který neoznačuje nic jiného než kolísání ceny v souvislosti s poptávkou. Za jeho současnou popularitou stojí ale poněkud kontroverzní spekulace se vstupenkami na koncerty, kdy se fanoušci až po několika hodinách ve virtuální frontě dozvídají sumu, kterou budou muset za lístek obětovat.

S popkulturou souvisí i žánrové označení „romantasy“, které zřejmě poprvé použilo nakladatelství Random House v roce 2008. Jeho aktuální popularitu má na svědomí opět TikTok a jeho literární komunita BookTok, v níž je obliba žánru eskapické fantasy přirozenou reakcí na sklíčenost z globální politiky a ekonomiky. A možná i ze samotného internetu.

Slova roku ale zachycuje mnoho dalších národních lingvistických a korpusových pracovišť nebo médií. Zachycují trendy veřejné debaty, její nálady i obsahové proměny, a není proto bez zajímavosti se proklikat vítězi minulých dekád – zde v dřívějších letech i s přihlédnutím k jemným kulturním rozdílům mezi USA a Británií. V současnosti oxfordští jazykovědci vyhlašují jen jedno slovo, které je v podstatě charakteristické pro celou globální vesnici, jíž angličtina jako lingua franca vládne. Není proto například nepřekvapivé, že se kryjí s lokálními slovními vítězi – například Český národní korpus tak v roce 2020 spočítal, že nejvyšší frekvenci užití mělo podstatné jméno koronavirus.

Vrátíme-li se k oxfordským výsledkům, některá roku slova ve zpětném pohledu upomínají na dobový roztomilý trend, jiná nabrala značnou prorockou dynamiku. To by byl příklad roku 2005, kdy mezi americkými mluvčími vládlo slovo podcast, zatímco Britové holdovali sudoku. O dva roky později ve Státech rezonovalo slovo „locavore“, jež označuje osobu, která se stravuje místními potravinářskými produkty, zatímco Británie se zabývala uhlíkovou stopou – „carbon footprint“. V žebříčku bodují vesměs pojmy ekonomické, ekologické, politické a samozřejmě kulturně-digitální – rok 2013 přinesl například selfie, slovo i v češtině dávno zabydlené. Překvapení nastalo v roce 2015, kdy zvítězil smajlík se slzami smíchu, který snad i předznamenal vítězné „post-truth“ roku 2016. Někdejší uhlíková stopa v roce 2019 zesílila na „climate emergency“ a rok 2021 předvídatelně patřil slovu „vax“ z vaccination a vaccine, tedy očkování a vakcína. Vloni pak zvítězilo tiktokové adjektivum „rizz“ ve smyslu charisma (zvláště u zralých mužů), z něhož je zřejmě i odvozené (cha-ris-ma).

Eva Klíčová, literární kritička a publicistka