COOLna

Psychiatrický tým ze Spojených států se rozhodl provést systematickou kvantitativní retrospektivní studii s cílem zjistit prevalenci duševních onemocnění u masových střelců. Z výzkumu vyplynulo, že ačkoli někteří ze zkoumaných masových střelců byli motivováni náboženskými nebo politickými ideologiemi, velká část měla v době páchání trestného činu za sebou komplikovanou minulost, v níž čelili zneužívání, vyloučení nebo závažnému a nediagnostikovanému onemocnění mozku. Výsledky výzkumu autoři publikovali v Journal of Clinical Psychopharmacology a Psychodynamic Psychiatry.

V řadě případů pachatel zemřel buď během páchání trestného činu, nebo krátce po něm. Z 35 případů, kdy útočník přežil a bylo zahájeno trestní řízení, nebyl ve 3 případech k dispozici dostatek informací pro stanovení psychiatrické diagnózy. Ze zbývajících 32 případů zjistili autoři studie u 87,5 % psychiatrickou diagnózu: 18 útočníků (56 %) mělo schizofrenii a 10 útočníků (31 %) jinou psychiatrickou diagnózu. U 3 útočníků se jednalo o bipolární poruchu, u 2 o poruchy s perzekučními bludy, u 2 šlo o poruchy osobnosti (1 paranoidní, 1 hraniční), u 2 o poruchy související se zneužíváním návykových látek a u 1 o posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD).

Souhrnně lze konstatovat, že téměř 90 % zkoumaných přeživších pachatelů masových střeleckých útoků mělo závažné psychiatrické onemocnění, avšak žádný nebyl v době spáchání trestného činu řádně medikamentózně léčen. Pouze u čtyř útočníků (12 %) nebyla potvrzena žádná psychiatrická diagnóza. Z 18 útočníků se schizofrenií ani jeden neužíval antipsychotika. Několika z nich byla navíc před masakrem nesprávně diagnostikována porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), velká depresivní porucha nebo porucha autistického spektra.

Většina útočníků prožívala také hluboké pocity odcizení, nejen od rodin a přátel, ale i od sebe samých. Vyloučení na okraj společnosti je patrně učinilo zranitelnějšími vůči neléčenému psychickému onemocnění i vůči radikalizaci na internetu. Je proto nezbytné snažit se dále destigmatizovat duševní onemocnění, aby lidé s těmito problémy byli více respektováni, méně marginalizováni a podstupovali účinnou psychiatrickou terapii. Uvedený výzkum ukazuje, že neléčené psychiatrické onemocnění v kombinaci s přístupem ke střelným zbraním představuje pro společnost smrtelnou hrozbu.

Cerfolio N. E., Glick I. Mass Shooters and mental illness: reexamining the connection. Medscape, 2023 Dec 6. Dostupné na: http://www.medscape.com/s/viewarticle/mass-shooters-and-mental-illness-reexamining-connection-2023a1000uho
2. Cerfolio N. E., Glick I., Kamis D., Laurence M. A retrospective observational study of psychosocial determinants and psychiatric diagnoses of mass shooters in the United States. Psychodyn Psychiatry 2022; 50 (3): 1–16, doi: 10.1521/pdps.2022.50.3.1.