„Splachování toalety vytváří silný chaotický proud s rychlostmi přesahujícími dva metry za sekundu. Tento proud vynáší aerosoly, které šíří patogeny obsažené ve fekáliích do výšek dosahujících až 1,5 metru během osmi sekund od spláchnutí,“ popsali.
Úniku aerosolů, které kromě fekálií mohou podle vědců přenášet například covid, chřipku a další infekční onemocnění, lze předcházet použitím víka, případně je při plánování stavby domu vhodné se zamyslet nad tím, že by toaleta byla od koupelny oddělená.
Toalety ale nejsou to jediné, co hygienu dentálních pomůcek ohrožuje. Oblíbené je používání krytek, které chrání štětiny. Z hlediska dlouhodobé hygieny je to ale podle stomatologů problematické. „Krytky na zubní kartáčky použité pro jejich pravidelné a dlouhodobé uchovávání nedoporučujeme, protože pod nimi nedochází k vysychání vláken kartáčku. Ze stejných důvodů není vhodné vlhké kartáčky po jejich použití a opláchnutí uchovávat v uzavřených skříňkách,“ vysvětlil zubní lékař Ladislav Korábek.
Vlhko vytváří podhoubí pro bakterie i třeba plísně. Bakterie a patogeny, které se mohou skrze kartáčky šířit, mohou mít dopad na zdraví především pro jedince s oslabenou imunitou, mohou také přispívat ke tvorbě aftů.
V zahraničí někdy doporučují sanitaci kartáčku, třeba na bázi ultrafialového světla nebo různých roztoků. Podle Korábka to ale je zbytečné. „Dezinfekci ve většině případů provádí použitá zubní pasta. Antimikrobiálnímu a antimykotickému efektu napomáhá právě výše zmíněné oschnutí a vyschnutí hlavice a vláken kartáčku,“ poznamenal zubař.
COOLna 
Napsat komentář