Anhedonie není nemoc, ale příznak. Obvykle se z příznaků skládá syndrom a ze syndromů nemoc (řec. nosos). To znamená, že anhedonie se vyskytuje u rozličných duševních poruch. An (negace) hedonia (požitek) znamená chybění hedonie (potěšení, radosti a spokojenosti), jinými slovy neschopnost prožít radost. Ačkoli pojem anhedonie původně definoval v roce 1896 francouzský psycholog Théodule-Armand Ribot jako sníženou schopnost prožívat potěšení, dnes se používá pro označení zádrhelů v mnoha oblastech systému odměny. Toto novější pojetí anhedonie zdůrazňuje nezávislost „chtění“ a „libosti“. „Chtění“ je složkou pozitivního afektu, jenž zapojuje do „odměny“ jak motivaci, tak pozitivní emoce spojené s očekáváním odměny. „Libost“ je naproti tomu spojena s potěšením plynoucím z již konzumované odměny.
Anhedonie se někdy také používá pro označení „otupělého afektu“, „oploštělého afektu“ či „emočního znecitlivění“, zejména v souvislosti s posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD), kde totiž posuzovací stupnice, jež měří tyto příznaky, silně korelují s těmi, které měří „klasickou“ anhedonii, což tuto souvislost podporuje. Oblasti mozku, jež se na anhedonii podílejí, zahrnují čelní kůru, striatum, amygdalu, přední cingulární kůru, hypotalamus a přední tegmentální oblast, což jsou vlastně složky tzv. libostní kaskády. Neurozobrazovací studie u lidí ukazují, že poruchy v konzumatorních aspektech odměny jsou spojeny s abnormitami v předním striatu a střední prefrontální kůře, zatímco deficity v oblasti motivace a očekávání odměny souvisejí s abnormitami v hipokampu, v cingulární kůře a rovněž ve prefrontálních oblastech. Systém odměny a libostní kaskády v mozku jsou vesměs vybaveny nervovým přenosem, zprostředkovaným neuropřenašečem dopaminem. Proto například blokáda jeho receptorů, způsobená antipsychotiky, může také anhedonii zhoršit nebo i vyvolat jako nežádoucí příznak.
Anhedonii lze chápat jako „zhoršenou schopnost vyhledávat, prožívat a/nebo rozpoznávat potěšení“ a je často, ale ne vždy, přístupná vědomému náhledu. Vyskytuje se jako nápadný příznak asi u 70 % nemocných s depresí, dále u schizofrenie, kde patří mezi tzv. negativní příznaky a mnohdy předchází rozvoji ostatních příznaků onemocnění, a bývá také součástí klinického obrazu závislosti na alkoholu či opiátech, PTSD, Parkinsonovy nemoci a někdy také ADHD. Samostatnou kapitolou je tzv. sexuální anhedonie, což je těžko představitelný „orgasmus bez prožitku potěšení“, u mužů ejakulace bez odpovídajícího prožitku slasti. Příčinou mohou být vysoké hladiny prolaktinu, třeba i po některých lécích, naopak nízké hladiny testosteronu, poranění míchy, roztroušená skleróza aj. Doporučuji na anhedonii raději nemyslet, protože, jak vidíte, kdo se moc ptá, moc se také dozví a to nemusí vždycky přinášet potěšení.
Cyril Höschl




Napsat komentář