Nechce po nás skoro žádné úsilí, nechává nás ve stavu bezmyšlenkovitosti. I tak nám však porno poskytuje vzrušení, povyražení. Mnohdy doufáme, že nás vytrhne z nudy a přehluší pocit, že nic nemá smysl.
Již dávno se ví, že za pornografií nechodíme pouze kvůli sexuálnímu uspokojení nebo inspiraci. Při její konzumaci hledáme například relax, úlevu od stresu a napětí, rozptýlení od práce. Dokonce si sledováním porna na pracovišti dokazujeme, jak jsou na nás šéfové krátcí, zjistila jedna ze studií Vědce zajímalo, zda souvisí i s nudou.
Její autoři vyšli z toho, že nuda s sebou nese pocit ztráty smyslu, obecného, životního nebo dané chvíle. Jak se onoho pocitu zbavit? Jak se z něj vymanit, čím ho přehlušit? „Pro únik z této protivné existenciální zkušenosti se lidé mohou věnovat hédonistickým jednáním,“ líčí v magazínu PsyPost psycholog Andrew B. Moynihan z Univerzity Limerick.
Mohou utíkat k obžerství, obsedantnímu hraní počítačových her, pití, drogám, nadbytečným nákupům, promiskuitnímu chování. Jednou z verzí existenciálního útěku může být podle Moynihanova týmu též konzumace pornografie, přinejmenším za jistých okolností.
„Konzumace pornografie může fungovat jako prostředek, jak zacházet s vnímanou absencí smyslu, která je signalizována nudou,“ shrnul pro server Psychology Today Moynihan. A připomněl, že vědecká literatura onen jev před studií jeho týmu nezaznamenala. V tom má být jeho práce průkopnická.
Studie přitom dodává, že nuda nevede k pornu každého. Pornografie slouží jako útěková cesta od vlastního já jen někomu, speciálně lidem s nízkou sebeúctou. Ti, kdo si sami sebe váží víc, podle autorů sázejí na jiné mechanismy, jak se popasovat s nudou, která se nevyhýbá ani jim. Věnují se sebereflexi, dopřávají si nostalgické vzpomínky, sázejí na altruistické jednání, napodobují své vzory.
Autoři blogu Engaged Mind, který se věnuje nudě a pozornosti, přitom poznamenávají, že porno je proti nudě klamavým nástrojem. Nezahání ji. Nuda je totiž výrazem pocitu, že se na světě nechováme jako protagonisté, jako aktéři, že naše interakce s okolím není příliš efektivní: rádi bychom do něj zasáhli, ale nenacházíme žádnou účinnou metodu, vhodný způsob, důvod.
Může nám v tom pomoct porno? Má stimulovat, vzrušovat, podněcovat. Jenže ve skutečnosti je jediný okamžik, kdy záleží na naší aktivitě, na naší účinné kontrole, moment, kdy na porno klikáme. A je to pouhá iluze kontroly a aktivity, protože jinak nás porno staví do role naprosto pasivního konzumenta. Navíc je postaveno na opakování obdobného, dokonce totožného, zachycuje stejné části těl, stejné praktiky, pořád dokola. Sice v novém obalu, ale obsah je stejný. Porno zabíjí samotný koncept nového.
„Porno je v mnoha ohledech nudné,“ píšou proto autoři blogu James Danckert a John Eastwood na webu Psychology Today a pokračují: „Přesto se k němu mnozí obracejí právě z nudy. Dovolujeme si tvrdit, že to vede k bludnému kruhu, který nakonec, v dlouhodobém horizontu, nemůže nudu zmírnit.“




Napsat komentář