COOLna

V Praze byly založeny speciální výzkumné matečnice kosatců a zapomenutých tradičních českých i středoevropských bylin. Ekologicky pěstované kosatce, magnolie a další vybrané byliny totiž obsahují účinné bioaktivní látky, o jejichž účincích se dosud nevědělo. Nebo jen nebylo známo, že je právě daná rostlina obsahuje. A teď, když už se ví víc než dříve, mohou být účinné látky využity například v dermatologii nebo k posílení organismu.

Botanický ústav Akademie věd ČR (AV ČR) má v Průhonické botanické zahradě jednu z největších sbírek kosatců na světě, v polovině května jich tam například kvetlo padesát tisíc různých odrůd i barev. A protože dle výzkumů kosatce obsahují látky se silnými protizánětlivými, antimikrobiálními, antioxidačními, a dokonce i protinádorovými účinky, rozhodl se je Petr Kaštánek, mj. ředitel výzkumné společnosti EcoFuel Laboratories, podrobit rozsáhlému výzkumu.

Botanický ústav mu poskytl 1800 odrůd, z nich bylo vybráno třicet šest kultivarů s aplikačním potenciálem a v laboratoři se z nich následně připravilo dvě stě nejrůznějších extraktů. Ve finální fázi u nich byl zjišťován obsah účinných látek a biologické aktivity pomocí robotické analytické stanice na Vysoké škole chemicko-technologické.

Během rozsáhlého výzkumu byly speciálními technologiemi zjištěny vzájemné vazby jednotlivých rostlin, a díky tomuto ojedinělému přístupu jsou dnes vědci schopni zajistit vzájemnou synergii vedoucí ke zvýšení léčivých účinků. Což se dá následně využít k vyvinutí speciálních preparátů.

Z vybraných otestovaných odrůd byla v Průhonicích založena unikátní kosatcová matečnice, která bude do budoucna zajišťovat kvalitní a přesně geneticky definovaný rostlinný materiál pro velkoobjemovou kultivaci kosatců a produkci účinné látky z jejich oddenků. Výsledné kosmetické produkty s touto účinnou látkou vyvinula společnost BIOCEN Laboratories.

Zjistili také, že výtažky z kosatců dokonce zabraňují vzniku zubního plaku.

V rámci dalšího projektu nazvaného Plantactives si vědci dali za cíl vybrat lokálně rostoucí tradiční i zapomenuté léčivé rostliny s potenciálem využití v dermatologii, kosmetice a v přípravcích posilujících obranyschopnost organismu. Inspiraci přitom hledali ve starých herbářích i v odborné literatuře a své poznatky pak konzultovali s předními fytoterapeuty.

„Hledali jsme byliny, které obsahují zejména tzv. flavonoidy, které mají silné antioxidační a protizánětlivé účinky. Ve spolupráci s panem doktorem Vlasákem jsme vytipovali dvacet, většinou ne příliš známých bylin, které jsme dále podrobně zkoumali a zjišťovali jejich účinky,“ vysvětluje Petr Kaštánek. Šlo například o ožanku kalamandru, kručinku barvířskou, komonici lékařskou, mydlici lékařskou, popenec obecný, lnici květel, magnolii průhonickou, denivku plavou a další.

Velmi zajímavé jsou především výsledky výzkumu zaměřeného na protizánětlivé látky v květech a listech magnolie. Ty svou sílu mohou nově rozvinout v dermatologických preparátech pro citlivou, zanícenou a ekzematickou pokožku.

„Magnolie průhonická není jen nádherná, ale, jak výzkum potvrdil, také svými obsahovými látkami zcela unikátní. V Průhonickém parku se nachází řada jedinečných exemplářů hybridu magnolie průhonické. Jsme rádi, že jsou podporovány projekty, díky kterým znovu zjišťujeme a ukazujeme, jak významné a nenahraditelné rostliny jsou,“ říká Miroslav Vosátka z Botanického ústavu AV ČR.

Zdraví je především o udržení či obnovení rovnováhy – tzv. homeostázy. Jedná se o komplexní dynamický děj, jehož základem je mikrocirkulace, která zabezpečuje stabilní prostředí tělním buňkám.

„A k tomu v mé praxi pomáhají zejména flavonoidy. Díky nim mají preparáty ze zkoumaných bylin významný potenciál u poruch žilně-lymfatického systému. To ocení zejména ženy trpící otoky, křečovými žilami či celulitidou,“ doplňuje lékař René Vlasák.