Lidé jdou ještě dál: nechají si do ekologické urny vložit semínko oblíbeného stromu či květin. „To se po rozložení obalu smísí s popelem zemřelého a se zemí a vzklíčí z něho nový život,“ pokračuje Haman.
Další rodiny dokonce pohřbívají své blízké jen tak, bez jakékoliv „obalu“. „Do rakve je umístit rozhodně nechtějí, protože by to jen prodloužilo dobu rozkladu jejich těla. Kremace je zase pro ně nepřijatelná, neboť se při ní do ovzduší uvolní tolik skleníkových plynů jako při cestě autem do Chorvatska a zpět,“ popisuje Oleg Vojtíšek ze společnosti Pohřební průvodci, která se na ekologické pohřby zaměřuje.
Pozůstalí zesnulého zabalí jen do pohřebního šátku z přírodních materiálů a vloží ho do mělké hrobky ze dřeva. „Ta se pak zakryje zeminou a rostlinami, například břečťanem,“ líčí Vojtíšek. Takový pohřeb podle něj může doplnit i spousta dalších přírodních rituálů, třeba vypuštění motýlů. „Na rozdíl od běžných pohřebních ústavů je totiž středobodem našeho zájmu to, aby bylo rozloučení se zemřelým oslavou života. Jde nám o to, jak ten člověk žil, nikoliv že zemřel,“ vysvětluje Vojtíšek.
K Lesu vzpomínek letos přibyla ještě Louka vzpomínek, jež se dokonce přiblíží ekologickým pohřebištím z Velké Británie nebo USA, kde jsou v oblibě pohřebiště pojatá jako květinová louka. „Jednotlivé hroby tady budou označeny jen malými keramickými kameny se jmény zesnulých,“ popisuje Fialová. Pohřbívat se bude moct jen v rakvích z přírodních materiálů, například z celulózy nebo proutí.
Mezi dalšími trendy, které se nově prosazují v Česku, patří výroba upomínkových šperků z popela zesnulého, případně z jeho vlasů. Kousek milovaného příbuzného si například dají zatavit do pryskyřice nebo do skla. Další lidé si z nich nechají vyrobit dokonce diamant.




Napsat komentář