Extrémní srážky a mnoho mrtvých – titulky, které byly v Evropě spíše vzácností. V budoucnu však budeme podobné klimatické katastrofy, jako byla ta ve Španělsku, zažívat stále častěji, varují vědci.
Změna klimatu zesiluje pravidelné výkyvy počasí, jako jsou podzimní bouře v některých částech Španělska, tzv. fenomén „DANA“. V to, se vědecká komunita shoduje už delší dobu.
Vědci se snaží modelovat, jak globální oteplování způsobené člověkem ovlivňuje jednotlivé meteorologické jevy, což je složité. Za průkopníky jsou považováni klimatologové a fyzikové z World Weather Attribution Initiative (WWA). Jejich ad hoc analýza Španělska ukazuje, že současné oteplení o 1,3 stupně ve srovnání s předindustriální dobou způsobilo, že srážky na jihu a východě Španělska jsou o 12 % intenzivnější. To nezní jako mnoho, ale je to rozdíl mezi silnými a smrtícími dešti.
Obrázky ze Španělska jsou šokující, vysvětluje jedna ze zúčastněných vědkyň Roop Singhová z Klimatického centra Červeného kříže a Červeného půlměsíce v Haagu.
„Takové události s takovou intenzitou a četností by nebylo možné v Evropě vysvětlit bez změny klimatu,“ říká klimatolog Niklas Höhne z New Climate Institute v Kolíně nad Rýnem.
Adaptační strategie mohou částečně pomoci. V tomto konkrétním případě vědci uvádějí například retenční nádrže, které by lépe rozdělily vodní masy a zmírnily tak vrcholy takových povodní. Nebo systémy včasného varování, které lidem poskytnou více času dostat se do bezpečí.
To, co by mohlo omezit miliardové škody, by byla komplexní identifikace rizikových oblastí a následné zákazy výstavby. Adaptace je „nesmírně důležitá“, říká vedoucí WWA Friederike Ottová.
Je však také zřejmé, že toto přizpůsobení a ochrana má své meze, když například množství srážek celého jednoho roku spadne během pár hodin. Taková je realita světa o 1,3 teplejšího světa. Pokud se Země do roku 2100 oteplí na 2,6 až 3,1 stupně, jak vyplývá z nejnovější prognózy OSN, důsledky by již rozhodně nebyly zvládnutelné. Příčinou změny klimatu je spalování fosilních paliv, vysvětluje dále Ottová. Její kolega z Imperial College London Ben Clarke varuje: „Pokud nyní fosilní paliva nenahradíme obnovitelnými zdroji energie, skončíme ve světě nepřetržitého extrémního počasí.“
„Máme všechny technologie a znalosti, které potřebujeme k zastavení změny klimatu,“ zdůrazňuje Friederike Ottová. Problém v současné době leží na politické úrovni, a tedy v konečném důsledku i na obyvatelstvu. Součástí současného dilematu v klimatické politice je, že dopady klimatických změn přicházejí stále blíže, jsou čím dál závažnější a pro každého znatelnější.
Z toho však vzniká jen relativně malý politický tlak na jednání. Důvody leží v napjaté finanční situaci v mnoha zemích, v setrvačnosti průmyslu a obchodu nebo ve strachu ze změn. Jde o soubor důvodů, vysvětlují vědci.
Krátkodobé zájmy a honba za ziskem však budou vykoupeny dlouhodobou explozí nákladů. Podle kolínského klimatologa Niklase Höhneho ohrožuje postupující změna klimatu naši prosperitu z dlouhodobého hlediska více než cokoli jiného. Mezi tím však občas existují i záblesky naděje. Například vítězné tažení obnovitelných zdrojů energie, které jsou stále levnější a stále více se celosvětově prosazují.
Jde – dost složitě – o tuny, procenta, miliardy. Ale nakonec, jak vidíme v současnosti ve Španělsku, jde především o lidské životy.
COOLna 
Napsat komentář