Pomocí kognitivních funkcí člověk vnímá svět kolem sebe, reaguje a zvládá nejrůznější úkoly. Slouží mu k tomu, aby se byl schopen učit a přizpůsobovat se podmínkám měnícího se okolního prostředí. Tyto funkce zahrnují kromě paměti i soustředění, pozornost a schopnost pochopit informace.
Výzkum vedli profesor Plamen Nikolov a doktorand Alan Andelman v Číně. Jeho výsledky se však dají vztáhnout na globální populaci.
Nikolov a Adelman zkoumali dopady čínského důchodového systému NRPS na kognitivního schopnosti jedinců starších šedesáti let, kteří ho využívají. Čínské vedení zavedlo systém teprve před několika lety
Přiměla ho k tomu nová demografická realita. Vzhledem k vyšší průměrné délce života, poklesu porodnosti a odchodu mladých lidí do měst zůstávali starší lidí na venkově často osamoceni. Nedostávalo se jim rodinné péče, trpěli bídou a nebyli schopni se vyrovnat s nemocí nebo špatnou výživou.
Systém však byl zprvu zaveden jen v některých oblastech. Výzkumníci tak mohli srovnávat duševní schopnosti těch venkovanů, kteří důchod pobírali, se stejně starými Číňany v jiné odlehlé oblasti, kteří žili v podobných podmínkách, ale peníze z důchodového systému nečerpali, museli pracovat a sami se starat o obživu.
Výsledek shrnul Nikolov takto: „Jedinci v oblastech, kde platí program NRPS, dosahují výrazně nižšího skóre než jedinci, kteří žijí v oblastech, které tento program nenabízejí. Během téměř deseti let od zavedení programu u nich nastal pokles kognitivních schopností až o téměř pětinu standardní odchylky v námi zkoumaných paměťových ukazatelích.“
Nejvýraznějším ukazatelem zhoršených kognitivních funkcí bylo opožděné vzpomínání, což je ukazatel, který je v neurobiologickém výzkumu široce využíván jako prediktor stařecké demence.
„Překvapilo nás, že odchod do důchodu vede k tak výraznému poklesu kognitivních funkcí. V naší dřívější studii jsme zjistili, že má pozitivní účinky. Její výsledky naznačovaly, že zlepšuje spánek a snižuje spotřebu alkoholu i cigaret,“ cituje portál Binghamton University profesora Nikolova.
Výzkumníci přičítají pokles kognitivních schopností snížené duševní aktivitě.
Menší duševní a fyzické vypětí spojené s odchodem z práce, může na jedné straně zlepšit zdravotní stav jednice v pokročilém věku, anebo zabránit jeho zhoršování či ho aspoň zpomalit. V mnoha případech je však nástup do důchodu spojen s výraznou změnu životního stylu. Důchodce už neudržuje sociální kontakty a nevyvíjí takovou duševní aktivitu jako při práci. A to může zhoršovat sociální dovednosti i duševní zdraví.
„Na jedné straně jsme u důchodců pozorovali lepší stravování a dostatek spánku, ale negativa v jejich případech převažovala nad pozitivními stránkami odchodu do důchodu… Starší lidé mají tendenci vyhýbat se společenským aktivitám nebo udržovat svou mysl aktivní,“ vysvětluje profesor Nikolov.
Výzkum amerických expertů zahrnoval jen čínský důchodový program. Poznatky, které z něj vyplývají, se však netýkají jen Číny, jihovýchodní Asie, nebo rozvojového světa. Podle výzkumníků platí také pro západní společnosti, tedy i pro Evropu.
COOLna 
Napsat komentář