Pokud vám čupřinou neprosvítá pleš, máte v průměru okolo 100 000 vlasů. A každý z nich je schopný do sebe absorbovat nejrůznější znečišťující látky. Pokud je přitom máte na hlavě, je to spíš problém. Jinak jsou vlasy samotné dobrým materiálem například pro likvidaci následků chemických havárií.
Belgická neziskovka Dung Dung rozpracovala schéma, které lichotí cirkulární ekonomice i ochraně přírody. Organizuje sběr odpadu – ostříhaných lidských vlasů z kadeřnictví a holičství – a vymýšlí pro něj nové formy využití.
Z delších odstřižků kadeří – pokud je nedaruje pro výrobu paruk – nechává mechanickou úpravou vyrábět čtvercové biokompozitní sáčky. Ty pak lze efektivně využít při likvidaci chemických úniků a havárií. Skvěle totiž pohlcují ropu a další uhlovodíky, znečišťující životní prostředí. Využít se dají přímo při aktivním zásahu, odstraňování olejných a ropných skvrn.
Anebo mohou posloužit jako součást preventivních opatření. Taková vlasová rohož, usazená u výpustě kanalizace, by pohlcovala znečišťující látky, ještě než by docházelo ke kontaminaci vody. Jeden kilogram vlasů je schopný pohltit 7-8 litrů ropy.
„Vlasy, obtížný odpad, recyklujeme a využíváme jako absorpční substrát, čímž mu dáváme nový smysl,“ říká Patrick Janssen. „Výrobek je to naprosto etický, protože jej nemusíme dovážet z opačného konce světa. Doslova roste v oblasti, kde bude použit.“
Ani krátké odstřižky přitom nepřijdou nazmar. Díky vysokému obsahu dusíku jsou perfektním zahrádkářským hnojivem.
Tématem jsou biodesky ze dřeva, zesílené vlasovým vláknem. Jeden pramen vlasů přitom dokáže udržet až 10 000 000 násobek své hmotnosti. A také absorbuje tuky a uhlovodíky a díky keratinovým vláknům je i vysoce elastický.
Belgické kadeřnice, které s neziskovkou Dung Dung na sběru vlasů spolupracují, si pochvalují, že se zužitkování konečně dočkají odpady, které by jinak smetly do koše.




Napsat komentář